„Musel jsem do zahraničí, protože mateřský klub chce za mě spoustu peněz. Do Kyjova jsem se dostal přes jednoho manažera," říká Ľuboš Bohunský.

Jeho příběh vzbudil na Slovensku velký ohlas. Všechno spustila úřední zpráva Západoslovenského fotbalového svazu, který zrušil jeho opakovaný přestup z FK Partizánske do klubu ŠK Slovan Partizánske-Šimonovany.

I když byl přestup nejdříve schválený a zástupci Šimonovan poslali na účet Partizánskeho stanovenou částku za opakovaný přestup ve výši 1660 euro, matriční komise ZsFZ všechno zrušila.

Důvod? „Na opakovaný přestup může příslušná matrika přeregistrovat v jednom soutěžním ročníku z jednoho klubu nejvíce dva hráče. V případě většího počtu opakovaných přestupů z jednoho mateřského klubu příslušná matrika schválí ty dva, které směřují do vyšší soutěže," stálo ve zprávě Západoslovenského fotbalového svazu.

Vzhledem k tomu, že matrika ZsFZ v zimním období na opakovaný přestup z klubu FK Tempo Partizánske už schválila dva přestupy do vyšších soutěží, další opakovaný přestup by byl porušením řádů a směrnic. „Na Slovensku jsem hrál čtvrtou ligu. Na podzim jsem ale nechytal, a tak jsem chtěl odejít. Bohužel mateřský oddíl mě nechtěl pustit do konkurenčního klubu ani nikam jinam. Chtěli za mě velké peníze, proto jsem musel do zahraniční," vysvětluje Bohunský.

Ten možná trochu překvapivě skončil v Kyjově, který sází hlavně na mladé kluky a odchovance. Slovenský gólman se kouči Hrabalovi hodil, neboť Michal Kůřil zamířil v zimě do Bzence a v kádru zůstal pouze David Vinca. „Byl jsme zvyklý na vyšší soutěže, ale na to, abych se udržel v kondici a pravidelně chytal, mi to stačí," řekl Bohunský. „Zase tak špatné to není," přidal s úsměvem.

Talentovaný mladík vyrůstal ve sportovní rodině. Maminka byla házenkářka, které oblékala i reprezentační dres Slovenska, po otci zase zdědil brankářské geny.

Ľuboš Bohunský začal chytat doma v Partizánskem, v dorosteneckém věku ukázal potenciál nejdříve v brance Topoľčan, z druhé dorostenecké ligy se vzápětí posunul o level výš do Žiliny.

Slibně rozvíjejí kariéru zastavilo nepříjemné zranění. Dorostenecký věk ukončil v brance Trenčína, kde odmaturoval na sportovním gymnáziu. Debut mezi muži si mladý gólman odbyl v mateřském oddíle. Sto devadesát osm centimetrů vysoký brankář budil respekt soupeřových útočníků. Logicky začaly přicházet nabídky z vyšších soutěží. Bohunského chtěly Trenčianské Teplice, Borčice i Topoľčany, zkoušel ho i ViOn Zlaté Moravce. „Problém byl ve výšce odstupného, které se vyšplhalo až na deset tisíc eur," kroutí hlavou Bohunský.

Jeho patálie odstartovaly na začátku letošní sezony. Mladý brankář proseděl několik zápasů na střídačce, proto se rozhodl pro změnu dresu. První přestup do Šimonovan ztroskotal, vykoupení měl přinést opakovaný přestup v zimě. Nestalo se. „Musím to říct nahlas, šlo o podvod. Respektuji normy, ale na druhé straně, proč bychom měli být ticho, když všichni vidí, že z Partizánskeho najednou odešli na opakovaný přestup do Nemšové dva brankáři, kteří si už pomalu ani nepamatují, kdy naposledy chytali. Jednomu z nich dokonce před dvěma lety skončila platnost registračního průkazu," prohlásil v zimě brankářův otec, Ľuboš Bohunský starší.

Podle něj šlo o fiktivní přestupy. „Jsem o tom přesvědčený," tvrdí.

Brankářův otec nepříjemnou situaci řešil i s předsedou Západoslovenského fotbalového svazu Ladislavem Gádošim a celou situaci konzultoval i s představiteli Oblastního fotbalového svazu Prievidza. Ztráta času, syn byl dál uvězněn v klubu, ve kterém vyrostl. „Chlapec přece nemůže být rukojmím oddílu. Toto je přesně cesta, jak zlikvidovat mladého fotbalistu," zlobil se Bohunský starší.

Jeho syn, který druhým rokem studuje na Slovenské polnohospodářské univerzitě v Nitře, se nakonec rozhodl odejít do zahraničí. Azyl našel v Kyjově, přes který se chce dostat zpět na výsluní. „Mám vyšší ambice, po sezoně bych chtěl odejít výš," přiznává Bohunský, který se pod vedením otce individuálně připravuje doma v Partizánskem. Do Kyjova jezdí pouze na zápasy.