Až na dvouletou odmlku během celosvětového konfliktu funguje dodnes.

Jeho členové se kromě běžné práce starají i prakticky o veškerý kulturní život v obci.

„Nejvíc se ale věnujeme požárnímu sportu,“ říká za čeložnickou posádku Radek Šimeček, dlouholetá opora tamního sboru.

V letošním ročníku Grand prix Hodonín se muži umístili na čtvrté příčce se šedesáti body. Ženy sice získaly o bod více, skousnout však musely o jednu příčku horší umístění.

„Přeskládali jsme celý mančaft. Ze začátku jsme nevěděli, jak to dopadne. V sezoně nám to ale šlapalo. Mohu říct, že jsme spokojení,“ sdělil Šimeček, jenž se společně s kamarády ze sboru činil i při jarních povodních a bouřkách.

Momentálně sbor čítá něco málo přes čtyřicet dobrovolníků včetně dámského osazenstva, které se připojilo v roce 1999. Tehdy podle webových stránek hasičů šlo o vůbec první ženské seskupení v hodonínském okrese.

Čeložnicím se sice větší problémy a přívaly vody vyhnuly, přesto byla u tamního potoka potřebná každá volná ruka. Do práce se zapojil i starosta. Jindy klidný potok se během několika chvil naplnil a roztáhl do nezvyklé šíře. Hasiči se brodili vodou, bahnem a naplavenými větvemi.

Také pořádání kulturních akcí je čeložnickým hasičům blízké. Na starost si berou masopust, košty nebo stavění máje. V loňském roce se hasičům podařilo tu svou uhlídat a navíc několik dalších ukořistit z okolních obcí.

„Momentálně je před námi fašaňk. Potom už zase košt,“ zmiňuje Šimeček nejbližší program, který čeložnické dobrovolníky čeká.

Co by si přáli, je větší počet mladých, které by požární sport oslovil. Ostatně stejně jako v mnoha jiných sborech.

„Teď je to horší. Mají jiné zájmy. Už to není takové,“ připouští na závěr Šimeček s pokrčením ramen.