Jiřina Chmelařová z Mutěnic je navíc jednou ze tří žen na Hodonínsku, které zastávají v hasičské sboru tu nejvyšší funkci. Je totiž starostka. „Hasičina je můj život,“ říká o sobě padesátiletá žena.

Ta u sboru dělala nejdříve hospodářku, pak třináct let vychovávala s kolegou Radkem Blažkem hasičský potěr. „V roce 1997 byla naše děcka nejlepší v okrese a postoupila do krajského kola,“ pyšně ukazuje na dvě police plné pohárů, které její svěřenci vyhráli.

Pak se však s jedním členem sboru nepohodla a dala si pětiletou pauzu. Osud ji ale k hasičům znovu přivál. „Pozvali mě na svícu, ale pak kolem mě začali kroužit a přemlouvat mě, abych vzala funkci starostky,“ vypráví, jak prý na ni kolegové ušili habaďůru.

Když pak slíbili, že se budou starat o techniku a ona o papíry, kývla. „A slib splnili. Teď jdu a slyším: chlapi, rychle ukliďte, Chmelařka ide,“ směje se, ale má radost, že si ji chlapi váží.

Jiřina věří, že za tři roky, co je starostkou, se jim společně povedlo hodně práce. Ještě za minulého starosty koupil sbor cisternu. „Jenže se musela celá opravit. Chlapi si vše udělali svépomocí,“ vysmekne poklonu mutěnickým hasičům, kteří z pětadvacetileté rachotiny udělali auto s výbavou srovnatelnou s profíky v Hodoníně.

„Jenže dnes už znovu odchází a na opravách žere peníze,“ postýskne si nad stavem červenobíle pruhovaného auta, kterému říkají Karolínka.

„Chtěla jsem, aby dědina věděla, co hasiči všechno dělají, protože vždycky měli pověst, že chodí jen opilí. Chtěla jsem lidi vyvést lidi z omylu,“ popisuje, co si dala za cíl.

Seznam výjezdů k dopravním nehodám, požárům, povodním, brigády či sběr surovin v obci, ale i sbírky na děti, nová kuchyňka či socha Svatého Floriana před hasičskou zbrojnicí, už mluví o práci Sboru dobrovolných hasičů v Mutěnicích sám za své.

A aby toho nebylo málo, Jiřina Chmelařová se opět začala věnovat dětem. Pokouší se vytvořit nové družstvo. „Hned bych vyměnila starostování za pozici vedoucí mládeže. Jenže, když to tady řeknu, tak chlapi vyhrožují, že končí,“ krčí bezmocně rameny.

Za ta léta jí rukama prošlo hodně dětí. Ty ale vydržely a dnes jsou z nich skuteční hasiči. „Jsou to ta stejná klučiska, které jsme začali vychovávat s Radkem. A ti chlapi mně dnes pořád říkají teto, pazgřivci jedni,“ směje se Chmelařová, jejíž sbor dnes čítá dvaačtyřicítce chlapů v hasičské uniformě.

Založení sboru v Mutěnicích přitom nebylo vůbec jednoduché. První výzva k jeho založení se datuje do roku 1882. Lidé na ni však nereagovali a jednotku podařilo se to až o deset let později. K loňskému 115. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů vytesal jeden ze členů sochu Svatého Floriána, která nyní zdobí prostor před hasičskou zbrojnicí.