Aby se co nejvíce přiblížili prvnímu mužstvu Drtičů, představitelé jihomoravského klubu po více než deseti letech vyměnili dresy, loga i celou strategii a image. „Hodonínský hokej má obrovskou tradici. Počínaje panem Nedomanským přes spoustu dalších vynikajících hráčů až po ty mladé současné pušky, které se možná jednou prosadí ve vrcholovém sportu. Hokej vždycky byl v Hodoníně sportem číslo jedna. Proto jsou dlouhodobé cíle jasné. Chceme dále udržovat a rozvíjet tradici a zvuk hodonínského hokeje,“ říká předseda mládežnického klubu SHKM G-mont Hodonín Karel Lidák.

Jak s odstupem několika měsíců hodnotíte poslední sezonu?
Hned z několika důvodů ji hodnotím kladně. Podařilo se nám vstoupit do projektu trenér do malých klubů, ve kterém Český svaz ledního hokeje platí profesionálního trenéra a marketingově podporuje všechny náborové akce, které provádíme nejenom na Zimním stadionu Václava Nedomanského, ale i v mateřských a základních školách nejen v Hodoníně, ale i okolních obcích. Navíc se nám úspěšně dařilo využívat různých dotačních programů, jak z krajského úřadu, tak i Ministerstva školství a tělovýchovy.

Po více než deseti letech jste změnili image celého klubu. Máte nové dresy, loga. Co stojí za všemi změnami?
Chceme se co nejvíce přiblížit týmu dospělých. Vše je velmi povedené.

S výsledky a výkony družstev jste byl spokojený?
Co se týká výsledků, máme už za sebou lepší sezony, ale to není u mládeže to nejdůležitější. Každá sezona je jiná, v dalším ročníku se pokusíme výkony i výsledky ještě vylepšit.

Drtivou většinu sportovních klubů nejen na Hodonínsku trápí nedostatek dětí. Potýkáte se se stejnými problémy jako ostatní oddíly?
Všude se říká, že je nedostatek dětí. Já bych to trochu rozprostřel. V útlém věku od čtyř do šesti let je dětí celkem dost. Chlapci i dívky mají společně s rodiči velký elán. Jsou zapálení, baví je to. Postupem času ale děti z různých důvodů začínají odpadávat, nebo odcházet jinam. Nakonec v dorosteneckých kategoriích je celkem problém poskládat tým ze dvou až tří ročníků najednou.

Souhlasíte s názorem, že všechno vychází z rodiny?
Ano. Rodiče mladého sportovce musí svému dítěti obětovat spoustu času, což zdaleka ne všichni akceptují. V posledních letech je však mnohem více rodičů, kteří si myslí, že oni nejlépe vědí, jak vychovat vrcholového sportovce, a že kluby to dělají špatně. To ale není pouze problém hokeje, ale všech sportů.

Mají o hokej zájem i děvčata?
V přípravce se nějaká děvčata objevují. Uvidíme, jestli vydrží. Příkladem je Kamila Smetková, která úspěšně prošla všemi kategoriemi SHKM a taky nastupovala pravidelně v ženských mládežnických reprezentacích a momentálně úspěšně začíná rozvíjet kariéru rozhodčí ledního hokeje.

Zlepšili se podmínky pro mladé hokejisty v Hodoníně?
Tady musím jednoznačně říct, že ano. Těm nejmenším zcela zdarma půjčujeme výstroje od přileb až po brusle. První rok neplatí žádné poplatky. Všechny kategorie mají vlastní kabinu, což u těch nejmenších dětí dříve nebylo. V klubu fungují trenéři s nejvyššími stupni licencí A i B a neustále se dále vzdělávají. K dispozici máme všechny sportoviště a vybavení na Základní škole Mírové náměstí, kde v rámci školní výuky fungují třídy s rozšířenou sportovní výukou zaměřenou na lední hokej. Se školou úspěšně spolupracujeme už spoustu let.

Spousta šikovných hráčů již v dorosteneckém věku odchází do větších klubů. Máte spočítáno, kolik talentovaných hokejistů za poslední rok odešlo z Hodonína do jiného oddílu?
Tady jsme trochu rozpolceni. My razíme zásadu, že pokud je dítě šikovné a je o něho zájem ve vyšší soutěži, rádi mu umožníme odejít na hostování nebo na přestup. Bavíme se o dorosteneckých kategoriích, kde to dává smysl. Dříve ne. Loni odešlo hned několik nadějných hráčů dorosteneckých kategorií. Pavel Matěj a Saša Kašpárek přestoupili do Třince, Matěj Chalupa do Zlína, Tadeáš Pospíšil hostuje v Olomouci, Martin Lidák ve Vsetíně, Marek Štipčák v Havířově. To je jen výčet za poslední sezonu, další hráči jsou v extraligových klubech i více než rok. To je celkem dlouhá řada hráčů. Na jedné straně nás zájem o kluky těší, protože je to důkaz, že to asi děláme dobře. Na druhé straně pak sami máme problémy poskládat dorostenecké kategorie.

Jak jste na tom s kvalifikovanými trenéry? Máte je dostatek, nebo by se vám pár odborníků hodilo?
Jak jsem již na začátku říkal, kvalifikovaných trenérů s nejvyššími licencemi máme dost, ale několik by se nám ještě hodilo. Hlavně těch, kteří chtějí pracovat s dětmi a mají k nim vztah. Nejvíce trenérů je potřeba samozřejmě u nejmladších kategorií. Například. u přípravky se nám pohybuje celkem osm trenérů, včetně trenérek bruslení. Samozřejmě budeme rádi, pokud se zapojí další, kteří mají co nabídnout.

Spolupracujete s některým okolními oddíly?
Bez spolupráce to nejde. V minulosti jsme úzce spolupracovali s Uherským Ostrohem. Poslední dva roky jsme rozjeli spolupráci s Břeclaví, se kterou máme společný starší dorost, který bude v nadcházející sezoně hrát pod hlavičkou SHKm.

Dalším velkým problémem sportovních klubů jsou finančně. Daří se vám pokrýt rozpočet?
Získat sponzora v dnešní těžké době není vůbec jednoduché, což víme všichni. Proto si vážíme všech, kteří nás jakýmkoli způsobem podporují. V názvu mládežnického oddílu dlouhodobě figuruje náš hlavní partner, firma G-mont Hodonín pana Bukovského. Nemalým přispívatelem do rozpočtu klubu je město Hodonín, bez kterého bychom nemohli fungovat. Dál máme další dlouhodobé partnery a dárce. Teď se nám možná blýská na lepší časy. V posledním roce jsme získali nového sponzora, firmu Autopark Kyjov pana Běhůnka, se kterou to vypadá na delší spolupráci. Úplná novinka je začínající spolupráce se stavební firmou PLUS Hodonín, která nás oslovila a nabídla nám jménem majitele podporu. Sám pan Anovčín říká, že chtějí v Hodoníně podporovat sportující mládež, protože řada jejich zaměstnanců má děti v klubu a chtějí jim i tímto nepřímým způsobem nabídnout nějaký bonus.

Kdy vyjedou mladí Drtiči poprvé na led?
Letos mládežníci poprvé vyjedou na led v pondělí 7. srpna a budou pilovat věci na nadcházející sezonu.

S jakými plány do nového soutěžního ročníku vstoupíte?
Cíle jsou skromné. Samozřejmě všichni chtějí vyhrávat. Pro nás je nejdůležitější, aby děti měly z hokeje radost a bavily se. Chceme, aby se naučily fungovat v kolektivu, protože hokej je kolektivní sport. Jednou z nich mohou vyrůst úspěšní sportovci.