Michal Láníček je rodákem z Benešova a svoji za brankářskou kariéru prošel řadu klubu. Do velkého hokeje začal nakukovat v dorostu a juniorce pražské Slavie v posledních letech minulého tisíciletí.

Ještě když chytal za juniorku, tak se podíval do seniorské první ligy. A ne jen na pár zápasů. V Berouně i Liberci se mu dařilo. Z medvědí branky postupně vytlačil Libora Bártu a liberecké bývalého gólmana Hodonína Pavla Maláče. Chytal tak jedno utkání za druhým. „Zápasové vytížení mi určitě nevadilo. Nemohl jsem si na nic stěžovat, protože ve všech týmech jsem chytal jako jednička,“ řekl pro stránky SHK Hodonín Michal Láníček.

Už v roce 1999 jej draftovala Tampa Bay Lightning na celkovém sto čtyřicátém devátém místě. Do zámoží se Láníček vydal v roce 2001. Působil postupně ve třech celcích – Mushegon Fury, Pescola Ice Pilots a Winston Salem Parrots. „Bylo tam fajn. Ale po čase mě přestalo bavit pendlování mezi farmama. Jeden tým byl totiž v Tampě a druhý ve Phoenixu,“ zavzpomínala na své americké působení hodonínská osmadvacítka.

Po dvou sezonách se tak vrátil do Čech, a to do druholigových klubů. Nejdřív jej přivítaly Benátky nad Jizerou, pak Řisuty a konečně Přerov. Vyzkoušel si tak všechny tři druholigové skupiny. „Východní skupina je určitě nejkvalitnější, hraje se v ní lepší hokej a chodí na něj spousta lidí. V Čechách jsou na zápasech v průměru asi dvě stovky,“ porovnal třetí nejvyšší soutěž Láníček.

Ve žlutomodrých barvách přerovských Zubrů se poprvé setkal s hodonínskými Drtiči. „Na dva roky v Přerově určitě nezapomenu. Bylo tam super. V Hodoníně se mi chytalo báječně, protože tady byl vždycky plný dům. A to se každému hraje dobře,“ řekl v rozhovoru pro web SHK bývalý gólman Zubrů.

Po dvou letech se kvůli změnám na manažerském postu stěhoval z Hané do západní skupiny, do České Lípy. Tam vydržel až do listopadu 2008. Pak začala Láníčkova hvězda zářit v extraligové slovenské Žilině, kde nakonec týmu pomohl k záchraně nejvyšší soutěže. „V Lípě tehdy došly peníze. Do toho mi přišla nabídka ze Žiliny, tak jsem to zkusil a chytil jsem se. Sice jsem tam šel s nějakým jménem. Ale všichni se také divili, že gólman ze třetí jde do první ligy. Takže jsem tam musel dokázat, že něco umím,“ přiblížil své extraligové angažmá Láníček.

Ale v Žilině zůstal jen do konce sezony. V další už opět hájil brankoviště České Lípy. „V Žilině bylo fajn a chtěl jsem tam i zůstat. Ale bohužel se tam vyměnilo vedení, a to nové všechny hráče vyhodilo,“ posteskl si zkušený gólman. Z České Lípy si jej pak vytáhli jablonečtí Vlci.

Od listopadu by měl být ale oporou oranžovomodrých barev hodonínských Drtičů. „Chtěl jsem původně zkusit zahraniční angažmá. Pak mi ale volaly dva kluby z Moravy, a já se rozhodl pro Hodonín,“ řekl ke svému poslednímu přestupu devětadvacetiletý brankář. „V kabině se znám jenom s klukama ze Skalice,“ dodal Michal Láníček.