Alois Menšík: Cena města je pro mě satisfakce

Narodil se 3. září 1942. Letos oslaví kytarista, loutnista, skladatel a hudební pedagog Alois Menšík sedmdesát let. Ve středu dvacátého června převzal za dlouhodobý přínos Cenu města Veselí nad Moravou.„Na podnět Josefa Žajdlíka rozhodlo o udělení ceny panu Menšíkovi zastupitelstvo Města Veselí nad Moravou již v březnu letošního roku," sdělila mluvčí Veselí nad Moravou Petra Pavková.

Alois Menšík převzal cenu na radnici spolu se svým synem Maxem a manželkou Ludmilou. Vztah k hudbě mají i oni.

„Manžel pro hudbu a svou práci žil a žije zcela maximálně, je tím posledlý. Je to sice jednostranné zaměření, ale myslím, že je krásné," reagovala na ocenění Ludmila Menšíková, která se svým mužem prožila většinu jeho hudební kariéry. Letos v září oslaví již pětačtyřicáté výročí svatby. „Menšík, to bylo vždy něco extra. Jak pedagog, tak i hudebník. Vyjímal se svou posedlostí. Když totiž něco dělal, bylo to vždy naplno," zhodnotila charakterové rysy svého chotě.

Sám Alois Menšík ocenění vnímá jako jakousi satisfakci. Na začátku hudebního kariéry ho totiž tehdejší ředitel Základní umělecké školy odmítl.

„Řekl mi, že kytara je módní záležitost. Nyní po tolika letech ale dostávám toto ocenění, které je pro mě zadostiučiněním," zhodnotil význam ceny rodilý Veselan, který je ale za špičku v oboru považován po celém světě. Absolvent Pedagogického institutu ve Zlíně a následně i brněnské konzervatoře nejprve studoval hru na kytaru, kterou poté i vyučoval.

K loutně se dostal až koncem osmdesátých let. Její hře se učil na Musik Akademie der Stad Basel ve Švýcarsku u významného amerického loutnisty Hopkinsona Smitha. Právě toto setkání vnímá Menšík jako svůj největší životní zážitek. „Tenkrát mi půjčil svůj nástroj. Jezdil ve starém těžkém automobilu. Byl jsem v rukou nejlepšího loutnisty a preluda světa. Byla to nevysvětlitelná věc, ale dodalo mi to takový zvláštní pocit jistoty. Když člověk ví, že jeho profesor je taková kapacita, že se k němu jezdí radit celý svět, s loutnou jsem na podium vystoupil zcela v jiném rozpoložení," zavzpomínal na setkání s důležitou postavou v jeho profesním životě Menšík.

Toho zažili studenti hry na kytaru v lidové škole umění v Uherském Hradišti, ale i Bratislavě na lidušce i tamní konzervatoři. Alois Menšík ale nebyl jen kytaristou, loutnistou a hudebním pedagogem. „S jeho skladbami pro kytaru a loutnu se setkávají především umělci v zahraničí. Ve Francii vydal kytarová dueta a v Německu úpravy pro soubory kytar a komorní hru s kytarou. Znají je ale i žáci Základních uměleckých škol v České republice," poukázal Josef Žajdlík ve svém návrhu na ocenění.

Hudebník byl také součástí několika hudebních těles, se kterými byl velmi úspěšný. Jako jeden z pedagogů působil v Pro Arte Musica bratislavské konzervatoře, se kterým koncertoval v Rusku, Maďarsku, Rakousku, Německu, Polsku a Švédku. Založil a dirigoval profesionální kytarový soubor Moravia Consort Guitar.