VYBERTE SI REGION

Chaloupky a kostely? Teď i šlechta. Třetí kniha z edice je na světě

Veselí nad Moravou – Víc než dvě století ovlivňoval život ve Veselí nad Moravou. Vzestup a pád posledního majitele tamního zámku, šlechtického rodu Chorynských z Ledské, připomíná třetí kniha z ediční řady věnující se historii města. Autorský tým Peter Futák a Hana Hermanová ji spolu s návštěvníky uvedli v sobotu na Panském dvoře.

20.12.2015
SDÍLEJ:

Slavnostní uvedení knihy Chorynští z Ledské na veselském Panském dvoře. Publikace je třetím dílem z edice mapující historii města.Foto: DENÍK/Jiří Kosík

Nová publikace je rozdělená do částí. První popisuje období, kdy se z českých vladyků z Ledské stávají moravští vladykové Chorynští z Ledské. „Při stavovském povstání se přidali na proticísařskou stranu. Po Bílé hoře proto přišli o veškerý movitý i nemovitý majetek," uvedl jeden z autorů knihy, vedoucí veselského Městského muzea Peter Futák.

Druhá část nazvaná Od Bílé hory k Veselí se věnuje době vzestupu ode dna až na výsluní. „Málokterý z rodů se tehdy dokázal znovu postavit na vlastní nohy. Chorynským se to povedlo. Jejich rod byl v roce 1710 povýšen do stavu svobodných pánů a v roce 1761 pak do rakouského hraběcího stavu," vypověděl vedoucí.

Poslední, třetí blok, pojednává o působení Chorynských přímo ve městě, čili období mezi lety 1761 a 1945. „Za první republiky zámek zažíval časy slávy a rozkvětu. Jednalo se o reprezentativní sídlo celého regionu, kde se scházely významné osobnosti z uměleckých, sportovních nebo cestovatelských kruhů," přiblížil historik. Součástí třetího bloku jsou také osobní vzpomínky hraběnky Marie Anny Terezie Ludwigsdorff-Chorynské, poslední žijící členky rodu Chorynských, která se narodila a žila na zámku ve Veselí.

Na stavitele padl stín

Chorynští se angažovali také v architektonickém rozvoji města. Kromě zámku nechali postavit kostel svatých Andělů strážných či kostel svatého Bartoloměje. „Mezi dalšími jsou to okrasné stavby v parku, třeba orchestra nebo pomník generála Laudona. A nesmíme zapomenout na Panský dvůr," prozradil Futák.

Temnou etapu v historii rodu představovala druhá světová válka. Chorynští za protektorátu přijali říšské občanství, což jim později znemožnilo dostat zpět svá panství. „Kdyby nesouhlasili, jejich majetek by padl do nucené správy. Hrabě usiloval o to, aby mu zůstalo právo s rodovým jměním nakládat tak, jak mu velelo jeho svědomí. Cítil povinnost předat je svému nástupci," řekl spoluautor.

Po osvobození Chorynští skončili v internačním táboře v Třebíči. Hraběte a jeho nejstaršího syna deportovali do Rakouska. Hraběnka s dcerou v táboře zůstaly až do prosince 1945, kdy byly také deportovány do Rakouska.

První kniha edice pojednává o zaniklé části Chaloupky, druhá představuje kostely a další sakrální památky. Třetí dílo o rodu Chorynských je k dostání v informačním centru, na městském úřadě a v knihkupectvích. „Pokud by někdo chtěl ty předchozí, Chaloupky jsou už vyprodané. Druhého dílu zbývá v knihovně jen pár posledních kusů," informoval Ivo Juřena z Veselského kulturního centra.

Autor: Jiří Kosík

20.12.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Nejlepší architektonický počin v kraji? Hlasujte v naší anketě

Jižní Morava /ANKETA/ - Česká komora architektů v letošním roce vyhlásila první ročník České ceny za architekturu. Její cíl je zejména zhodnocení domácí architektonické produkce. Do soutěžní přehlídky se přihlásilo téměř pět stovek děl. Mezinárodní porota poté do užšího výběru nominovala třiašedesát děl, včetně devíti zástupců z jižní Moravy. „Hodnotitelé ze všech nominovaných poté vyberou pět až deset nejlepších. Kdo zvítězil, se všichni účastníci dozví v listopadu na slavnostním vyhlášení," uvedla mluvčí České komory architektů Zuzana Hošková.

Mutěnice remizovaly v Boskovicích. Před Tišnovem už vedou pouze o bod

Mutěnice – Náskok mezi vedoucími Mutěnicemi a druhým Tišnovem se po vloženém patnáctém kole smrskl na jediný bod. Lídr jihomoravského krajského přeboru podruhé v sezoně klopýtl, když ve středečním utkání remizoval na hřišti Boskovic 1:1.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies