Ve svátek Upálení mistra Jana Husa navštívila Kyjov dvojice umělců Alfréd Strejček a Jitka Molavcová. Po představení vyprávěli o svých pořadech.

Jak jste se octli v Kyjově, pane Strejčku? Jste tady poprvé?
Poprvé tady nejsme. Já jsem v Kyjově za poslední rok už potřetí. I s Jitkou jsme tady už dělali dva pořady. Dnes jsme tu na pozvání paní farářky, ale je to i na přátelské bázi, známe se s ní léta.

Čím byl dnešní program výjimečný?
Celý se odehrával v jednom historickém časovém prostoru, ve stejné době. Já jsem vybral texty o Husovi, Jitka zpívala písně z gotického pořadu a společně jsme připravili fragment hry Oráč a Smrt. Tento dialog pochází z roku 1401 a je to jeden z nejkrásnějších středověkých textů. Celá inscenace byla před několika lety vyhodnocena jako inscenace roku a Jitka byla za roli Smrti navržena na cenu Thálie.

Kdo je autorem hry Oráč a Smrt?
Je jím Jan ze Žatce, či chcete–li Jan z Teplé. Původně byl dialog napsán v němčině. V roce 1935 jej přeložil Pavel Eisner. Zajímavé je, že v Německu hrál Smrt vždy muž. Němci mají der Tot. U nás to hraje Jitka, protože v češtině je smrt v ženském rodě.

V programu jste hrála na historické nástroje, paní Molavcová. Jaké?
Prvním nástrojem je smyčcový žaltář – psaltérium, druhý nástroj se jmenuje kantale. Jsou to repliky středověkých nástrojů.

Děláte společně i jiné pořady než je tento, pane Strejčku?
Naším dalším společným pořadem jsou Důvěrné listy Leoše Janáčka, který provádíme s Janáčkovým kvartetem. Ředitelka archivu pozůstalosti Leoše Janáčka nám odtajnila archiv Janáčkova milostného vztahu ke Kamile Stösslové, pro kterou Janáček složil své dva kvartety. My je prokládáme úryvky z jejich korespondence. Dále děláme společně melodram Jiřího Antonína Bendy Ariadna na Naxu. Jaroslav Krček nám nabídl party Thesea a Ariadny.

Čím jste původním povoláním, paní Molavcová?
Vystudovala jsem grafickou průmyslovku a chystala se na vysokou v Německu. Osud mě však zavál jinam a stala jsem se herečkou.