Pavluš: Deska vznikla v době, kdy čekal Mistr Charlottu

Dostat se ke Karlu Gottovi asi není tak jednoduché. Jak se vám to podařilo a kdy se odehrál onen první impuls?
To bylo už myslím v roce 2003. Zúčastnili jsme se jeho koncertu v Kyjově jako předskokani. Tam nás sice neviděl, ale po koncertě jsme byli společně na rautu ve sklepě pod radnicí. My jsme tam hráli. Začal s námi zpívat a moc se mu to líbilo. Tam asi přeskočila mezi námi první jiskra.

Už tam jste si slíbili konkrétní spolupráci?
To ještě ne. Za rok přijel do Kyjova znovu, a to na natáčení pořadu Nikdo není dokonalý. Opět byl raut a on nás hned poznal.

To asi potěší od takového mistra…
Vzpomínám si na to jako dnes. Už u dveří nás zaznamenal a hned se přes celý sklep za námi vydal, aby si s námi potřásl rukou. Pak už si nás sám pozval.

Jaké jsou tedy na desce písně?
Jenom lidovky, převážně z Moravy a Slovenska.

Výběr písní je vaší dílem?
Dá se říct, ale spolupracovali jsme na tom. Volali jsme si, mailovali. Jeho ale v prvé řadě zajímal text. Klíčové pro něj je, o čem píseň pojednává. Proto jsou na desce také písně, které jsou jeho zamilované: například Prší, prší, len sa leje, a já chodím bez naděje nebo Keby som bol vtáčkom. Deska tak v konečné podobě popisuje jeho život.

Tomu nerozumím. Jak například?
Texty mají souvislost s událostmi jeho života. Například píseň Při Trenčíně je balada o tom, že se má narodit dítě a neví se, jestli to bude chlapeček nebo děvčátko. Tuto skladbu jsme nahrávali v době, kdy očekával narození Charlotty.

Natáčeli jste u nás a Karel Gott jezdil za vámi?
Pracovali jsme v mistřínském studiu Mistříňanky. V podstatě nikdo o tom nevěděl.

Jaká je spolupráce s Mistrem?
Úžasná. Přál bych to každému muzikantovi. Mým snem bylo se s ním někdy potkat. Ale nikdy by mě ani v tom nejkrásnějším snu nenapadlo, že budeme spolupracovat a budeme přátelé.

Co je jeho největším přínosem z pohledu spolupracovníka?
Velmi rychle se adaptuje a také je perfekcionista. Nenechá nic náhodě. Kolikrát už byla píseň hotová a režisér se jen zamýšlel nad jedním místem. Byli jsme vyčerpaní a Karel řekl: „Pojďme ještě jednou.“

Laik by řekl, že u lidové písně to snad není až tak nutné…
Já jsem moc rád, že právě takovou desku Karel natočil. Lidová hudba je něco, z čeho čerpali naši nejslavnější skladatelé. V dnešní době je ale vytlačovaná moderními směry.