VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pět tisíc let starý hudební nástroj. Dudáka od foukání osvobodil čerpací měch

Strážnice - Po staletí byly nástrojem králů, žebráků i šašků. V moderní době jsou předmětem vášnivého obdivu i vědeckých výzkumů. Dudy provázejí běžné i sváteční okamžiky lidí možná až pět tisíc let. Dudáckou hudební a taneční tradici evropských regionů přiblíží pořad na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici na Hodonínsku Z krajin za obzorem.

24.6.2017
SDÍLEJ:

Dudy jsou předmětem vášnivého obdivu i vědeckých výzkumů. Jejich hudební a taneční tradici evropských regionů přiblíží pořad na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici na Hodonínsku Z krajin za obzorem.Foto: Archiv

Návštěvníkům se v sobotu od půl jedenácté v noci a v neděli od dvou odpoledne představují taneční soubory a dudácké kapely z Turecka, Spojeného království, Rakouska, Chorvatska, Rumunska, Ghany, Bulharska i Slovenska. „Záměr je ukázat, jak se nástroj dobově i regionálně proměňoval, zařazoval do místní lidové kultury a jak funguje dnes," říká autor pořadu, etnomuzikolog Zdeněk Vejvoda.

Vytříbený, kultivovaný zvuk například zazní ze zvláštního nástrojového typu ze severní Anglie. „Má blízko k prostředí francouzských a anglických barokních královských dvorů," poukazuje na zajímavost odborník.

Naproti tomu pastýřské nástroje z jihu Evropy jsou velice staré, odpovídají typům, které se nacházejí při archeologických vykopávkách. Za tisíce let se skoro nezměnily a někteří pastýři je používají dodneška.

Nástroj vznikl pravděpodobně na Předním východě, odkud se rozšířil do celého světa. Jeho hlavní součásti jsou zásobník vzduchu a píšťala. Typ se pak rozlišuje podle toho, kolik píšťal je a jak sofistikovaný má systém ladění. „Nejkomplikovanější irské dudy jsou schopné zahrát čtyři oktávy chromaticky, takže je to v podstatě skoro piano. Chodské dudy si musí vystačit se sedmi tóny," srovnává odborník.

U nás se nejdéle dudy udržely na jihu Čech, na Moravě se jim říká gajdy. „Tady je ale překryla atraktivnější hudba novouherského stylu," upozorňuje na rozvoj cimbálových muzik dramaturg.

Postupem času se nástroj s typickým umečeným zvukem různě proměňoval a vylepšoval. „Mezi ty poslední modifikace na našem území patří čerpací měchy, kdy je dudák osvobozený od povinnosti foukat," dodává Vejvoda.

Autor: Jiří Kosík

24.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Horňácké slavnosti ve Velké nad Veličkou.
AKTUALIZOVÁNO
3

Ej, zpívajte a hrajte! Horňácké slavnosti slaví 60 let

Zajímavé klasické škodovky, které zrovna hledají nové majitele.
AUTOMIX.CZ
30

Toužíte po klasické škodovce? Na prodej jich je řada. Tyhle jsou nejzajímavější

Důchodce upadl, na pomoc čekal čtyři dny

Kyjov – Vytoužené záchrany se až po čtyřech dnech dočkal pětasedmdesátiletý muž z Kyjova, který ve svém bytě upadl a nemohl si sám pomoct.

K petici proti těžbě štěrkopísku se připojil i premiér

Hodonín – Podpořit snahu zastavit schvalovací proces plánované těžby štěrkopísku u hranic kraje a podepsat petici proti ní přijel ve čtvrtek na Hodonínsko předseda vlády Bohuslav Sobotka.

V chrámu svatého Bartoloměje zrestaurují osmimetrový oltář

Veselí nad Moravou - Dominanta historického náměstí ve Veselí nad Moravou na Hodonínsku, chrám svatého Bartoloměje, nabídne zvelebený interiér. Uvnitř barokní památky znovu zazáří osmimetrový hlavní oltář, který čeká restaurování. „Pomalu jsme dali dohromady náměstí a dáváme také kostel. Nyní se snažíme dát do pořádku s římskokatolickou farností a dotacemi z ministerstva kultury jeho ne úplně vyhovující interiér,“ řekl veselský starosta Miloš Kozumplík.

Problém pro brouky: staré stromy mizí, mladších je málo

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Nález vzácných brouků, kteří už na mnoha místech Evropy vyhynuli. To je jeden z výsledků unikátního průzkumu odborníků na hmyz z Biologického centra Akademie věd České republiky a geoinformatiků z Ostravské univerzity v jihomoravských luzích mezi dolními toky Dyje a Moravy. Ty zasahují na Břeclavsko a Hodonínsko. „Vědci našli například rýhovce pralesního. Mezi několika druhy nalezenými v republice poprvé byl malou senzací jeden z nejvzácnějších evropských brouků Rhacopus pyrenaeus,“ uvedla mluvčí centra Daniela Procházková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení