VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Primáš Pálenský říká: Cimbálka je tradice a čest

Hodonínsko – Padesátá léta minulého století přinesla rozvoj folkloru. V té době vznikla spousta nových cimbálových muzik, jejichž odkaz je znát ještě dnes. „Spojitost lze hledat v rozvoji festivalů, kdy muzikanti doprovázeli soubory při tanci," uvedl etnograf a historik František Synek. Půlstoletí na folklorní scéně si spolu se svými příznivci připomněla například Horňácká cimbálová muzika Martina Hrbáče. K významnému jubileu o víkendu zahráli hudebníci ve Veselí nad Moravou v pořadu Ej, muzika nám hrála.

7.12.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační snímek.Foto: DENÍK

Letos ale oslavila výročí i další proslulá kapela. Opírá se o základní motivy dobrého vína, lásky k děvčeti a rodnému kraji. O dvacet let mladší Strážničan ve svých kořenech odkazuje na významného folkloristu a někdejšího ředitele Ústavu lidového umění Slávka Volavého.

Na tvorbu svého slavného předka navázali jeho vnuci, Vítězslav a Lukáš Pálenští. „Hrajeme lidové písně z regionu, což jsou typické danaje, některé v úpravách, v jakých je hrával právě i náš děda," řekl za Strážničan Vítězslav Pálenský. Primáš, muzikant, zpěvák a etnolog Slávek Volavý mimo jiné spoluzaložil strážnický soubor lidových písní a tanců Danaj, se kterým dodnes Strážničan spolupracuje.

K nejvýznamnějším horňáckým cimbálkám patří také ta Petra Galečky z Lipova, která muzicíruje od roku 1993. Dohromady se hudebníci dali díky působení v tamním folklorním souboru Lipovjan. „Držíme se starých, osvědčených a oblíbených postupů a melodií," uvedl k tvorbě Galečka. Z repertoáru muzikanti tíhnou především k horňáckým písním, výjimkou nejsou ale i další kousky z jiných národopisných oblastí, jakými jsou Strážnicko nebo Uherskohradišťsko.

Cimbálové muziky vznikaly od počátku devatenáctého století, kdy se z osamělých instrumentalistů stávala uskupení. „Bývali to nejdříve gajdoši, tedy hráči na dudy, a později muzikanti s nástroji dřevěnými a posléze žesťovými," přiblížil etnograf a historik František Synek s tím, že cimbál se na zdejší území dostal v polovině devatenáctého století z Uher.

Od poloviny padesátých let minulého století zaznamenává folklor a s ním spojená cimbálová muzika rozmach. „Jsem tomu rád, tradici vidím jako velkou hodnotu, kterou bychom měli ctít a zařadit do života," upozornil Pálenský.

V současné době cimbálky nejsou vázané pouze na folklorní soubory. „Vzniká větší umělecký prostor pro hráče," dodal Synek.

Autor: Karolína Štukavcová

7.12.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Děti ze základních škol Hodonínska a Břeclavska si ve čtvrtek vyzkoušely, jak zvládají první pomoc a ošetřování běžných poranění. Účastníci Okresní soutěže hlídek mladých zdravotníků rozdělení do týmů postupovali po jednotlivých stanovištích, kde plnili ú
11

Školáci ošetřovali raněné v soutěži. Zastavovali i tepenné krvácení

Mladí hodonínští zápasníci se prosadili na mistrovství České republiky mladších žáků a kadetů ve volném stylu i na mezinárodním turnaji v německém městě Weisswasser.
4

Zápasníci Todt, Šimčík a Procházka jsou nejlepšími volnostylaři České republiky

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Brno – Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

AKTUALIZOVÁNO

Restaurace v Brně se chlubí návštěvou vraha Kajínka. Vzbudila rozporuplné reakce

Brno /ANKETA/ – Omilostněný dvojnásobný vrah Jiří Kajínek, kterého z rýnovického vězení propustili v úterý odpoledne, je nyní v Brně. Ve čtvrtek v poledne se naobědval v bystrcké restauraci Akát, která se fotografií Kajínka pochlubila na svých stránkách na Facebooku. "U nás v restauraci byl na obědě na rozhovoru s novináři," řekl Brněnskému deníku Rovnost majitel restaurace, který si nepřál uvést jméno.

Běžec Sasínek skončil v německém Tübingenu na šestém místě

Hodonín – Šesté místo obsadil v německém Tübingenu hodonínský běžec Filip Sasínek. Český reprezentant sice v závodě mužů na patnáct set metrů vylepšil sezónní maximum na 3:41.31 minuty, spokojený s výkonem ani výsledkem ale rozhodně nebyl.

Unikát ve Valticích: pohár Alexandra Velikého

Valtice – Ve svém oboru to považuje za největší objev, jaký kdy učinil. „Myslím si, že je to i největší objev tohoto roku u nás," neskrýval nadšení umělecký historik a kurátor David Majer. Právě on přivezl do valtického zámku jedinečné umělecké dílo vytvořené ve druhé polovině čtvrtého století před naším letopočtem ve Střední Asii. Zlatý pohár, z něhož pil válečník Alexandr.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies