Hodonínský thaibox má ve svém středu republikového šampiona. Cenným pásem se pyšní Jan Redek. Bojovník s přezdívkou Dudy si splnil sen a svými údery zároveň rozpumpoval natěšené obecenstvo.

„Jsem nesmírně šťastný a spokojený,“ podělil se Redek o své dojmy chvíli poté, co získal vytoužené prvenství.
Za sebou měl těžký duel. Svého soupeře Mariána Janků v něm nakonec knockoutoval kolenem ve třetím kole. V ten moment se stal mistrem do šestaosmdesáti kilo.

„První, co mi proletělo hlavou, byl čas strávený tréninkem. Stálo to za to. Dalo by se říct, že jsem byl v extázi. Nezapomenutelné,“ vyprávěl šťastný Redek.

První zmínku, že by mohl bojovat o titul, zaslechl už v červenci. Od té doby na sobě dřel. Poslední tři měsíce v tempu ještě přidal. Makal šestkrát týdně po pěti hodinách. Po práci například trávil šedesát minut na běhacím páse a potil se v posilovně. Potom teprve následoval klasický trénink.

„Předností při finálovém zápase byla určitě i výška. Hodně jsme se soustředili na výbušné tréninky,“ poznamenal trenér Roman Sedlačík.
„Věděl jsem, že za dva roky prohrál jen dvakrát a že je hodně tvrdý. Je pravda, že moje výška mi proti menšímu soupeři hodně pomohla,“ přidal se jednadvacetiletý thaiboxer.

Dříve se věnoval tradičnějšímu boxu. S bojovým sportem si poté dal dvanáctiměsíční pauzu. K boxu se pak ale už nevrátil. Místo něj si zvolil thajský národní sport.
A udělal dobře.

Stačilo více než půl roku a mohl si nasadit pás šampionů.
„Beru to s nadhledem. Pro mě je to teprve začátek. Teď bych chtěl nabrat zkušenosti v profiringu a příští rok snad poletím na měsíc do Thajska, kde bych chtěl strávit měsíc a trénovat. Doufám, že se mi tam podaří i nějaké zápasy,“ přál si „Dudy“. Zároveň si doléčí i zraněný nos, který měl nadvakrát přelomený.

Při minulé Noci bojovníků se o nejvyšší republikový stupeň pokoušel i další hodonínský fighter Pavel Lamacký. Jenže ten tehdy prohrál a ring opouštěl se sklopenou hlavou. Redkovo vítězství si diváci nyní užili o to více.

„Byl jsem nadšený ze všech, co se předvedli. I kdyby se jim zápasy nepodařily, tak vím, že makali, a děkuji jim za to,“ vzkazoval Sedlačík.
Svým svěřencům teď dopřeje odpočinek. Nebo ne? „Jsou nervózní. Snad ani nechtějí, jak jsou do toho zažraní,“ uzavřel trenér.