Jaké pocity u vás krátce po posledním zápase sezony převládají?
Jsme především rádi, že sezona byla bez problémů a relativně v poklidu. Šli jsme do něčeho, co jsme si úplně nedokázali představit. Snažili jsme se budovat tým s cílem, aby neměl žádné záchranářské starosti. Chtěli jsme soutěž oživit, přinést do první ligy jiný styl, což se nám snad povedlo. Děvčata vytvořila skvělý kolektiv. Podařilo se nám kvalitně potrénovat. Nakonec z toho vyplynulo to, co teď budeme dlouho oslavovat.

Jsou naplánované velké oslavy?
Myslím, že děvčata něco nachystala, ale abych byl upřímný, příliš o tom informovaný nejsem. Předpokládám, že se to však ve velmi krátké době dozvím. Myslím si, že žádná
z hráček město do deseti minut neopustí (úsměv).

Kdy jste začal v celkové vítězství věřit?
Asi nejdůležitějším okamžikem celé soutěže byla branka Andrey Jastrábové v Plzni tři vteřiny před koncem na 29:29. Byl to zlomový moment. Po té remíze jsme s prvním místem opravdu začali kalkulovat.

Slavia Plzeň byla velkým soupeřem. Souhlasíte?
Ano. Plzeň hlavně díky děvčatům Galuškovým měla velkou sílu. My jsme ale jaro – až na výpadek v Otrokovicích – zvládli bez zaváhání a podařilo se nám udržet podzimní pozici.

Fanoušky momentálně hlavně zajímá, zda bude Hodonín hrát v příští sezoně mezinárodní interligu. Takže jste připravení na vstup do WHIL?
O této věci neustále jednáme. Oslovili jsme několik partnerů, významných firem z regionu i mimo něj. Definitivní rozhodnutí padne až v momentě, kdy pošleme přihlášku. V tuhle chvíli nedokáži říct, jak sponzoři budou reagovat. My věříme, že si výsledků a celé naší práce všímají. Nemáme pouze první tým, ale i dorostenky, žákyně a nejmenší děti. Pokud partneři dokáží ocenit náš úspěch a nebudou mít před očima pouze fotbal, věřím tomu, že nejvyšší soutěž přihlásíme. Přihlášku musíme poslat do konce května. To té doby budeme mít jasno. V každém případě, pokud rozpočet nenavýšíme, tak do interligy nepůjdeme. Nechceme hazardovat.

Myslíte si, že vám tento významný úspěch pomůže dostat k házené další děti?
Byli bychom rádi, kdyby si veřejnost všimla, že v Hodoníně pracujeme i s nejmenšími děvčaty, která třeba o víkendu absolvovala přípravný turnaj v německém Gorlitzu. Všechno je to ale také věcí škol a ochoty rodičů. Já si myslím, že bychom v mládežnických družstvech mohli mít více dětí, všechno je to ale individuální. Dnešní doba nenahrává systematickému sportování.