V Liberci soutěžila Roubalová s míči a kužely. „Moderní gymnastika se od sportovní liší tím, že se cvičí s náčiním. Ačkoli kužele patří mezi nejnáročnější, mám je nejraději," říká talentovaná dívka z veselského oddílu moderní gymnastiky, který navštěvuje od svých pěti let. „Přivedla mě k ní maminka, která se jí také věnovala," uvádí.

Rodiče z baletu

Nadšení do tohoto sportu předali dívce právě její rodiče. „Oba pracovali jako profesionální baleťáci v Národním divadle v Brně. Takže hlavně mamka mě v tom podporovala a postupně se stala i trenérkou," vysvětluje česká šampionka.

Porazit ostatní soupeřky pro ni nebylo jednoduché. „Konkurence byla veliká, ale naštěstí jsem neudělala žádnou chybu. Zvítězila jsem o pouhou jednu a půl desetiny, a to je opravdu hodně málo. Může to být například jedna nepropnutá špička," přibližuje .

Podle ní oslovilo porotu především její nadšení. „Říká se o mně, že to s porotou umím. Nevím, jestli je to pravda, ale asi poznala, že jsem se na soutěž hodně těšila. Rozhodující ale bylo, že jsem nedělala chyby. Například když jsem vyhazovala kužele do výše několika metrů. To dělám jediná," popisuje Roubalová.

Svým vítězstvím si ale nebyla jistá do poslední chvíle. „Nevěděla jsem, jestli to vyšlo, i když jsem v to hodně doufala. Nikdy totiž nevíte, s jakými soupeřkami se utkáte," upozorňuje.

Život bez moderní gymnastiky si mladá studentka Univerzity Palackého v Olomouci nedovede představit. „Buď se do ní zamilujete jako já, nebo se leknete náročnosti a přestanete. Je to o kráse a ladnosti pohybu. Kdysi se jí říkalo umělecká gymnastika právě pro svoji ženskost a půvab," popisuje.

Nejtěžší je podle ní skloubit práci s náčiním spolu s pohybem. „Při sestavě taky nesmíte divákovi nijak naznačit, že je to dřina," usmívá se.

Moderní gymnastiku by doporučila i ostatním dívkám. „Připraví také na ostatní sporty," upozorňuje.

Nadaná závodnice nikdy nepřemýšlela nad tím, že by s cvičením přestala. „Ani v pubertě mě nikdy nic takového nenapadlo. Naopak jsem chtěla přestat s hraním na klavír, ale mamka mě naštěstí přemluvila. Teď jsem za to vděčná. Hra na hudební nástroj podle mě patří k základnímu vzdělání," je přesvědčená.

Gymnastika však není jediným sportem, kterému se s oblibou věnuje. „Ještě mám ráda volejbal, plavání a lyžování," uvádí.

Ačkoli studuje v Olomouci, občas navštěvuje i veselský oddíl. „Když mám čas, zajdu si do Veselí sama zatrénovat, nebo cvičím malé gymnastky," říká.

V budoucnu by se chtěla svému nejmilejšímu sportu věnovat i nadále. „Rozhodně se ho nechci vzdát. Trénovat malé děti mě baví. Takže bych ráda učila na střední nebo vysoké škole tělocvik a češtinu, tedy kombinaci kterou teď studuji. Můj sen je založit si vlastní oddíl. To ale není vůbec jednoduché," popisuje dívka.

Obhájit titul

Příští rok by ráda obhájila titul akademické mistryně České republiky. Do té doby však neví, kolik času na gymnastiku bude mít. „Letos mě čeká bakalářská práce, takže musím zvážit, jestli budu opět hostovat v Přerově," poznamenává.

V její rodině není Eliška Roubalová jediná, která se gymnastice věnuje. „Letos jsem na závodech soutěžila spolu se svými dvěma mladšími sestrami. Myslím si, že je to poměrně neobvyklé," usmívá se.

Za úspěchy na závodech vděčí mladá sportovkyně nejenom své vytrvalosti. „Velkou zásluhu na tom mají také trenérky, a jednou z nich je právě moje maminka. A samozřejmě i taťka, protože gymnastika není vůbec levná záležitost. Musíte si pořídit dresy, náčiní a další doplňky. Navíc doprava a závody také nejsou zadarmo," uzavírá studentka.

NIKOLA JAKUBOVÁ