ČTĚTE:
Veselí rozhodne, co s pozemky lidí

Do obecních kas se díky fotovaltaickým elektrárnám ročně dostanou mnohdy stovky tisíc korun. Na co obce peníze nejčastěji použijí?

„Roční příjem z dlouhodobého pronájmu, se pohybuje kolem milionu korun. Tyto peníze se samozřejmě dají použít k nejrůznějším účelům a vzhledem k tomu, že zatím nemáme hotový rozpočet na příští rok, tak ani nelze konkrétně říct, kam poputují. Můžeme ale uvažovat třeba o tom, že je použijeme na granty,“ informoval místostarosta Kyjova Antonín Kuchař.

Město každoročně věnuje granty ve výši jednoho a půl milionu korun na sport, kulturu a do sociální oblasti. Nová fotovaltaická elektrárna mezi Miloticemi a Kyjovem by měla na pozemcích města vyrůst během letošního roku.

Do kyjovské kasy by pak díky dlouhodočbému pronájmu měly peníze putovat po dvacet let. Na sedm milionů korun si pak před čtyřmi lety přišla radnice v Dubňanech, když prodala obecní pozemky, na kterých dnes také stojí sluneční elektrárna.

7 milionů na školu

„V době, kdy jsme pozemek prodávali, jsme postavili školu za sto čtyři milionů korun. Od státu jsme tehdy peníze nedostali, takže se nám částka hodila. Takže jsme peníze využili tímto způsobem,“ vzpomněl starosta Dubňan František Tříska.

Podobně před lety prodalo pozemky, na kterých dnes stojí fotovaltaická elektrárna, vedení Sudoměřic. „Prodali jsme to celkem slušně, ale určitě by bylo lepší pozemek pronajímat a mít z toho peníze. Tenkrát jsme to ale tak neovládali,“ připustil starosta Sudoměřic Stanislav Tomšej.

Přesto obec čerpá peníze, které díky slunci získalo dodnes. „Částku dva a půl milionu máme stále na účtě a využíváme ji, když je potřeba předfinancovat některé dotační tituly,“ uvedl Tomšej.

Hned dvojitý příjem má díky sluneční energii Velká nad Veličkou. Do obecní kasy každoročně přibude na sedm set tisíc korun.

Ne všichni jsou ale pohledu na sluneční kolektory v krajině nakloněni. Například předsedu veselského osadního výboru Milokošť, Ludvíka Lužu, neobměkčilo ani třináct a půl milionu, které firma za pozemky v Milokošti nabízela. „Jsme zásadně proti vzniku sluneční elektrárny a uděláme vše pro to, aby tady nestála,“ vzkázal v květnu zájemci o pozemky Luža, který si myslí, že by sluneční elektrárna zlikvidovala poslední zbytky údolní nivy řeky Moravy a narušila tak estetický ráz krajiny.

Také vedení obcí, které si díky fotovaltaice přilepšily, by se nad další elektrárnou rozmýšlely. „Pokud bychom měli na obecním pozemku postavit další sluneční elektrárnu, tak jedině v případě, že by šla energie pouze obci,“ uvedl například Tomšej.