Za řezbářem Františkem Setínským jezdí lidé z celé jižní Moravy

Na dvoře či v domě je to pak stejné, všude visí buď přímo vyřezávané obrazy, nebo věci, které jsou nějakou řezbou zdobené. Důvodem, proč jsem přišel je, že chceme společně s Velkopopovickým Kozlem a čtenáři Deníku najít nejšikovnějšího fachmana hodonínského regionu, kterého pak Kozel odmění za poctivou práci a jeho řemeslný kumšt.

Tip na lidového řezbáře Františka Setínského zaslala jedna z jeho zákaznic Zdena Šmýdová. Nejen že navštěvuje jeho výstavy, ale vyřezával pro ni postupně jeden z mnoha betlémů, které vyrobil. Svůj úspěch u zákazníků řezbář připisuje kromě jiného tomu, že se nesnaží nikoho napodobovat. Nevyřezává sochy, které se stanou ozdobou galerií, ale především reliéfy, kterými si lidé zdobí své domovy nebo je často věnují jako dary. Znázorňuje momenty ze života lidí nebo náboženské motivy. Někdy se nechá přemluvit a vyrobí i něco, co by jinak nedělal. „Kolikrát po mně lidé chtějí fakt unikátní věci. Nedávno jsem vyřezával krojovanou dívku na motorce, nebo krtečka s koštýřem,“ popisuje nápady zákazníků. Největší odměnou po práci je, když se k němu lidé vracejí. A to je často například s vyřezávanými betlémy. Lidé si je postupně nechávají doplňovat.

Františka Setínského jsem se zeptal na tajemství jeho úspěchu. Prozraďte nám, co podle vás děláte lépe než ostatní a kvůli čemu se vaši zákazníci vracejí?
„Asi jsem levný,“ směje se. „Je ale samozřejmě důležité, že mám už stálou klientelu a řada z mých zákazníků se zkušeností netají a doporučují mě dalším.“

Na co se nejvíce těšíte po dni plném práce?
„Vyrazím za kamarády na pivo. Pokud jde ale o skutečný odpočinek, tak potom vyrážím na ryby k řece Moravě. Možná to někoho překvapí, ale i po celém dni, kdy jsem v dílně sám, si vychutnám ty chvíle, kdy jsme opět sám v panenské přírodě s nahozenou udicí.“