Zatímco v roce 1965 jste na bochník chleba pracovali 22 minut, dnes vám stačí pouhých osm minut a podobně vítězí demokrat nad bolševikem i u většiny dalších potravin. Z osobní iniciativy podpořím tvrzení redakce ještě připomenutím horentních částek, za které se tenkrát v porovnání s dneškem prodávaly základní průmyslové výrobky, jmenovitě ledničky, pračky a televizory. Výsledek vypadá nezpochybnitelně, samozřejmě za podmínky, že jste v roce 1965 brali měsíčně 1.453 Kč a dnes si přijdete na 20.399 Kč, což vyčíslily příslušné statistické úřady v dotčených letech jako průměrné mzdy. A tady se nám začíná popsaný a dosud jasně průkazný výpočet poněkud komplikovat.

Před čtyřiceti lety na průměrný plat dosáhlo asi 70% zaměstnaných, nyní jen přibližně 35%, za rovnostářského komunismu se totiž všichni pohybovali výdělkově v relativně úzce vymezeném pruhu a extrémů bylo málo, kdežto v současnosti existuje obrovský rozptyl. Do průměrné mzdy se započítávají na jedné straně měsíční příjmy na úrovni pár tisícovek, na druhé straně milionové požitky manažerů a jim podobných šťastlivců.

Jakou vypovídací hodnotu má za těchto okolností cifra 20.399 Kč pro posouzení životní úrovně celé populace, si proto každý lehce vyhodnotí. A to raději nerozebírám, že v roce 1965 činily výdaje za nájem, elektřinu, plyn, vodu, otop a telefon okolo šestiny průměrné mzdy na rozdíl od dnešní zhruba třetiny. O míře zadlužení státu i občanů a o cenách benzinu, léků, jízdného v dopravních prostředcích, vstupného na kulturní a zábavné akce a řadě dalších podobných výdajů pak pomlčím úplně.

Záležitost je prostě příliš složitá, než aby se dala shrnout do zjednodušující větičky „máme se dnes lépe“. Někdo jistě ano, jiný ne, ať si raději každý udělá závěr podle vlastní situace.

Mně ale šlo v dnešní úvaze o postřeh daleko podstatnější : i když nelze paušálně posoudit, zda se žilo lépe „za bolševika“ nebo „za demokrata“, vždyť ukazatel životní úrovně nemůžeme redukovat na ceny potravin a spotřebního zboží, pokud jde o účelové ovlivňování veřejného mínění nepřesnými, zkreslenými, ba nepravdivými informacemi ve sdělovacích prostředcích, vypadá to mezi bolševiky a demokraty dost zamlženě, takže obecně vzato jsme si tady nijak zvlášť nepolepšili.