Následující ráno mi zavolal externista Přemek, že musí zůstat v posteli. Necítí se totiž dobře, kašle a je nachlazený. Posmutněle zněl v mobilu také manželův hlas. „Půjdu si asi lehnout,“ sděloval mi muž, který doktora potřeboval snad naposledy v porodnici. „Neříkejte, že máte rýmu,“ odhadla jsem okamžitě zdravotní stav pražské kolegyně, která ve sluchátku na druhém konci drátu zněla jako „kastrol“. Ta „rýba“ se snad teď přenáší i po telefonu. Je to jasné. Mám ji už totiž taky.