Tento týden se vše ještě navršilo. Smrt na kolejích, v ohni, minulý týden smrt na silnici. Kontaminovaná půda, výsledky padesátiletého arecheologického výzkumu v prachu, zraněná dívka stále v nemocnici. Snad si už Hodonínsko vybralo své tragédie na hodně dlouho. Čtenáři si často myslí, že novináři honí jen krvavé příběhy. Snad bulvár.

Byl bych radši, kdybychom mohli psát o kuriózních výkonech či lidech, kteří svým vzorem mohou ukázat cestu jiným, kteří zatím v životě tápou. Je příjemnější psát článek o zahraničním filantropovi, který pomáhá vesnicím na Slovácku, než hlídači, který zavolal hasiče a poté uhořel. Pro redaktora není příjemné ani to, když přijede na místo požáru, kde vidí lidi plakat.

Už se těším, až budu moct „nalít“ do stránek Slovácka články o tom, že archeologové znovu začali pracovat na výzkumu v mikulčických Valech, že památník byl přijat na seznam UNESCO a že dívka, která po havárii u Vlkoše leží v nemocnici s těžkými zraněními, je zdravá opět doma.