O mnoho let později začala tradice Vánočních stromů republiky na veřejných prostranstvích, doprovázená sbírkami a je možná vhodné si trochu připomenout, jak, kdy a proč tato tradice vznikla.

Dojemný příběh, který se odehrál na Moravě téměř před sto lety, je v encyklopedii Wikipedia popsán takto: „Dvaadvacátého prosince 1919 se R. Těsnohlídek, známý básník, spisovatel a žurnalista, později soudničkář Lidových novin v Brně, vydal společně s malířem F. Koudelkou a úředníkem J. Tesařem do Bílovických lesů pro vánoční stromek. K jejich zděšení našli na jednom místě pod smrkem opuštěné, téměř zmrzlé děvčátko. Asi sedmnáctiměsíční holčičku odnesli na četnickou stanici do Bílovic, kde se jí dostalo rychlé pomoci. Děvčátko, kterému dali jméno Liduška, později adoptovala rodina Polákových z Brna. Liduška se později provdala za středoškolského profesora, se kterým odešla do Prahy, kde žila spokojeně až do své smrti v roce 1997."

Matka Lidušky, která dítě opustila, byla později vypátrána a odsouzena k pěti letům těžkého žaláře a Těsnohlídka příhoda inspirovala k založení tradice vánočních Stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova. Poprvé byl Vánoční strom republiky rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském náměstí Svobody. Tradice se začala rozšiřovat do dalších měst a ani Hodonín nezůstal pozadu. Smrk (Liduška byla nalezena pod smrkem, pozn. autora) se začal objevovat i na hodonínském náměstí. Nebyl to vždy zakořeněný strom, jak jsme byli zvyklí v posledních letech, ale hlavně z počátku je patrné, že strom se mírně „stěhoval" okolo kostela. Na třetím snímku, který byl pořízen v roce 1926, stojí strom téměř u kostelní věže, čtvrtý snímek byl pořízen v roce 1927 a strom je na zasněženém náměstí téměř v úrovni morového sloupu, viditelného vpravo.

Na druhém snímku z roku 1954 je sice „Vánoční" strom vyfocený za letní bouřky, ale je jasně patrné, že se jedná 
o vzrostlý zakořeněný strom, který rostl zhruba naproti zákristie kostela. Tato poloha stromu je již blízká současnému stavu, kdy již řadu let strom stojí v ohradě před morovým sloupem směrem k Národní třídě.

Rozsvícení stromu se konalo za i účasti škol, třeba 
o roce 1932 se můžeme v archívu dočíst, že: „Slavnost zahájil svým proslovem učitel Berka a děti z mateřské školky, děti z pátých tříd chlapecké i dívčí školy přednesly básně a zazpívaly koledy." Nebo o roku 1946, kdy v poválečných letech byla solidarita s chudými mimořádně silná, se psalo: „V prosinci při slavnosti u rozsvěcení vánočního stromu, kde zpívali žáci 4. třídy a učitel Komárek je doprovázel na harmoniku, bylo vybráno mezi žáky 3011,70 korun."

V roce 2012 svítí na Masarykově náměstí stromy dva, i když onen pravý „vánoční" statut má dnes strom nový, jenž stojí vedle kostela v místě, kde v létě stává májka. V sousedství kostela a stromu našel místo i betlém.

ANTONÍN KUČERA