Joža Mikula
* 8. dubna 1917, Kyjov – Nětčice
+ 26. srpna 1982, Ústí nad Labem

Po skončení války byl krátce členem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Dalších třicet let působil jako sólista, později dramaturg a ředitel Státního divadla Zdeňka Nejedlého v Ústí nad Labem.

Publikovat začal ve 30. letech 20. století po vzoru svého bratra básníka Ivana Javora. Do různých novin a časopisů psal články, později i povídky, reportáže a cestopisy. Čtenářům se představil působivou novelou Děti za mřížemi, ve které vylíčil tragické osudy českých dětí zavlečených za okupace do německé převýchovy. Jeho dílem je i monografie o pěvci Stanislavu Mužovi.

Velkou láskou Joži Mikuly bylo cestování. Projel většinu evropských zemí a jako zkušený žurnalista a vnímavý spisovatel vytěžil ze svých cest sbírku cestopisných črt a reportáží Záhadná Atalanta.