Školník zachránil školu před vyhořením

Budova byla postavena 
v roce 1899 jako německá reálka. Před rokem 1900 se 
o vznik nové reálné školy v Hodoníně uskutečnil mezi českou a německou částí obyvatelstva ostrý boj. Česká reálka byla v ulici Horní Valy otevřena v roce 1896 a postavení reálky německé bylo bráno jako reakce německé veřejnosti.

V pořadí třetí ředitel České reálky Petr Princ v knize „Hodonín město a okres“ 
z roku 1935 uvádí: „Počet žactva na reálce české pohyboval se mezi 300 až 500, kdežto německá vzdorreálka měla ve všech sedmi třídách 100 žáků, z nichž mnozí byli sháněni i z jiných zemí mocnářství rakousko – uherského.“

V některých dobových textech lze najít i výraz „trucreálka“, což je vlastně totéž.

Volby rozhodly

V roce 1919 se ve volbách 
v Hodoníně projevila převaha české většiny a německá reálka byla jako „zbytečná“ zrušena. Pro rozvoj města a obchodu na Moravsko – slovenském pomezí bylo stále více požadováno vzdělání ekonomického směru. Pod vedením profesora Jindřicha Schejbala z Obchodní akademie v Uherském Hradišti byla v témže roce otevřena dvouletá česká obchodní škola koedukační.

Vyučování zahájila i městská obchodní škola a dvouletá kupecká škola pokračovací, která bylo připojené k obchodní škole. V roce 1920 bylo škole uděleno právo veřejnosti. Obchodní škola byla na svou dobu velmi dobře vybavená. Její tehdejší zařízení popisuje inženýr Šindler opět v knize „Hodonín město a okres“ zkráceně takto:

„Společnou prací ředitelství a profesorského sboru za účinné finanční podpory města vybavena byla škola tak, že náleží k nejlépe zařízeným obchodním školám na Moravě. Zvlášť pěkně je upraven cvičný kontor, kde žáci provádějí praktické příklady z účetnictví a korespondence a seznamují se s různými pomůckami moderní obchodní účtárny. V přilehlé učebně umístěny jsou psací stroje, jichž je dostatečný počet, aby každému žáku mohl býti přidělen jeden stroj k trvalému používání ve vyučovacích hodinách. Kromě toho má škola stroje počítací, rozmnožovací a jiné. Školní radiopřijímač umožňuje žactvu poslouchání školského rozhlasu, odborných přednášek a bursovních zpráv.“

Němci ve škole

V roce 1939 byla původní hodonínská obchodní škola změněna rozhodnutím ministerstva školství na Obchodní akademii. Od 16. března do 15. května 1939 zabralo školní budovu německé vojsko.

Škola byla uzavřena i v srpnu 1944, když budovu znovu zabrali Němci pro vojenské účely. Nejprve tělocvičnu pro skladiště a některé místnosti jako ubikace sester Německého červeného kříže. 
Od 25. ledna 1945 pak budovu zabrali celou.

Při bojích 
o osvobození Hodonína 
12. dubna 1945 byla budova kulometnou a dělostřeleckou palbou dost poškozena. Údajně jediné okno nezůstalo celé. Budova měla být vypálena, před vyhořením ji zachránil tehdejší školník R. Kolaja. Odvážně, vyzbrojený pouze sekyrou, překvapil vojáka, který měl destrukci provést. Vyhnal jej, již založený požár udusil a budovu tak zachránil před totální zkázou. Již desátý den po osvobození Hodonína bylo ve škole opět zahájeno vyučování.

Díky rozlehlosti stavby poskytovala obchodní akademie přístřešek více hodonínským školám nebo jejich částem. Ať to byla škola učňovská, české reálné gymnázium nebo školy jiné, ovšem přídomek „hospodářská“, „ekonomická“ nebo „obchodní“ je budově ve Velkomoravské ulici přiřazován nejčastěji.

Od roku 1901 poskytoval suterén Obchodní akademie útočiště i Hasičskému sboru města Hodonína, který stísněné prostory využíval až do roku 1977, kdy se přestěhoval do nové budovy v ulici Bratří Čapků. Prostory zbrojnice byly přestavěny na výpočetní laboratoř.

Prosklené rohové přístavby, vzbuzující svým vzhledem občas rozporuplné pocity, byly ke škole přistavěny 
v roce 1986.

ANTONÍN KUČERA