Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?

Do vinohradu jsme s bratrem chodili s rodiči již jako malí kluci. Potom jsme začali pomáhat otci ve sklepě. Hospodaření v zemědělství má u nás v rodině velmi dlouhou tradici, k vinařství mě tedy přivedl především můj otec.

V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?

Myslím, že je podstatné k výrobě vína přistupovat s pokorou. Tato oblast nemá pouze jedno tajemství, každý ročník je jiný. Nejdůležitější je začít ve vinohradě a potom ve sklepě dát vínu vše, co potřebuje.

Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?

Musím mít jasno, jaké víno chci udělat. Například jestli je pro náročné zákazníky nebo pro ty méně náročné. Ve vinařství chceme mít vína taková, která budou chutnat nám i našim zákazníkům a ocení je i kolegové vinaři.

Kolik vína denně obvykle vypijete?

Tahle otázka mě vždy rozesměje. Zdá se, že ji lidé pokládají, aby zjistili, kolik toho vlastně ten vinař vydrží. Víno patří do mého každodenního života a s tím je spojené i jeho ochutnávání. Většinou jej piji hlavně při oslavách nebo na výstavách a soutěžích vín.

Bílé, nebo červené? Jaké víno máte raději a proč?

Mým favoritem je Ryzlink rýnský, mám rád jeho lipovou vůni a pikantní kyselinku, pokud víno obsahuje v litru přibližně šest gramů zbytkového cukru, myslím, že se jedná o bezkonkurenční kombinaci. A je to také odrůda, která na Slovácko neodmyslitelné patří. K dalším oblíbeným však patří také vína z burgundských odrůd, takže Rulandské bílé, šedé nebo Chardonnay.

Na co by měl člověk dávat pozor při výběru vína k jídlu?

Je velmi těžké radit někomu s výběrem vína k pokrmu, protože každý má jinou chuť. Všem říkám, že si mají vybrat takové, jaké jim chutná, a spíše se vyvarovat jen opravdu nevhodným kombinacím.

Vaše nejoblíbenější kombinace vína a jídla?

Většinou si při jídle řeknu, že k danému jídlu by se hodilo například tohle víno. Když mám chuť, tak si pro něj zajdu.

Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?

Velmi příjemnou chvílí je pro mě vinobraní. Jsem plný očekávání, jak se ten letošní ročník ve vinohradě vydařil. Při kvašení pak všechno ve sklepě krásně voní a já čekám, jak se vína projeví. S vínem se snad ani nedá zažít nejhorší chvíle.

Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?

Mám velkou radost, když se mi podaří udělat takové víno, jaké jsem chtěl, lidem chutná a ocení jej. Z profesního hlediska si vážím opakovaného umístění našich vín v Salonu vín ČR.

Jakou máte motivaci? Čeho chcete dosáhnout?

Tím, že je každý ročník vždy jiný, mou motivací je zvědavost, jaký bude následující ročník. Chtěl bych, aby za mou prací zůstalo takové uznání jako po mých předcích.

Máte raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste spíše zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných o­drůd?

Myslím, že je velmi důležité skloubit nové technologické postupy se starými vinařskými poznatky a vybrat si z nich to nejlepší. V našem vinařství pěstujeme nově vyšlechtěné odrůdy, jako je Aurelius, ale i tradiční odrůdy, například Sylvánské zelené.

Kterého z vašich konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?

Moravští vinaři nejsou sobě konkurenty, ale kolegy. Velmi si vážím mého strýce Miroslava Košuta, pro jeho přehled a znalosti a také pro to, že spolu dokážeme vést dlouhé oponentní diskuze.

Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?

Mám dva malé syny, Jana a Martina, snažím se jim vysvětlit, co dělám a proč. Pokud to jen trochu jde, tak mi již teď pomáhají. Naše rodina také chová koně, které jsou velkou láskou mého otce. Kluci s dědečkem vozí třeba šohaje na hody pod zelené.