Další díly seriálu
Na výstavu do muzea naleznete

ZDE

Předchůdce vrhcábů hrávali lidé již ve starověkém Egyptě, v Mezopotámii či Persii. Po Evropě se hra šířila prostřednictvím Římanů, kteří ji hrávali v Anglii už v prvním století našeho letopočtu. Ve středověké Evropě byla zprvu výsadou pouze vyšších a středních společenských tříd, později pronikla i mezi nižší vrstvy. Vrhcáby se často hrávaly v městských i venkovských krčmách nebo i na tržištích. Hru tak mohl hrávat jak panovník, šlechtic, měšťan, tak i obyčejný člověk.

Ušlechtilá hra

Pro samotnou hru byla potřeba hrací deska, nejčastěji dvojdílná, patnáct kamenů pro každého hráče a dvě kostky. Základní pravidla jsou velmi jednoduchá. Hrací kameny se rozestaví na desku podle daného schématu a každý hráč hází kostkami, přičemž pohybuje s kameny po jednotlivých polích. Cílem hry je dovést všechny své kameny na svá vnitřní pole a odtud je vyvést z desky ven dřív, než se to podaří soupeřovi.

Vrhcáby, založené na taktice, strategii, náhodě i na schopnostech hráčů, byly ve své podstatě ušlechtilou hrou. Dokonce i Jan Amos Komenský zařadil hru do učebnice pro děti Orbis Pictus. Přesto vrhcáby spadají do kategorie hazardních her. Na začátku i v průběhu hry se daly na výsledek vsadit peníze, a to i nemalé výše. Proto byla hra v minulosti často zakazována.

Vrhcáby se ve středověku poměrně často zobrazovaly v iluminovaných rukopisech nebo i na kamnových kachlích. Většinou v souvislosti s neřestí hazardu. Z našeho prostředí zdobí nejeden gotický kachel motiv dvou hráčů, jak se vzájemně perou se zbraní v ruce nad rozehranou partií vrhcábů. Při archeologických nálezech se často nacházejí dřevěné nebo kostěné hrací kameny i kostky, které však mohly sloužit i k jiným hrám. Jediným jasným archeologickým dokladem hry je hrací deska, která je nezaměnitelná díky charakteristickým polím v podobě protilehlých trojúhelníků. Taková středověká deska u nás dosud nebyla nalezena. Unikátní nález desky i s hracími kameny však pochází z německého Freiburgu. Zde ji archeologové bezpečně datují již do vrcholného středověku, do 13. století.

Kopii vrhcábů nalezených ve Freiburgu je možné zhlédnout na výstavě „Dřevěné předměty ze středověkých měst“, která probíhá v těchto dnech na hodonínském zámečku. Do neděle 13. února si mohou návštěvníci muzea vrhcáby nejen prohlédnout, ale také si je zahrát a zakusit kouzlo hry.

Vrhcáby patřily v českých zemích k oblíbeným hrám až do 19. století. Po téměř stoletém zapomnění se dnes opět dostávají ve větší míře k rukám hráčů. V sestavách deskových her, běžně dostupných v obchodech, již vrhcáby zpravidla nechybí, jen jsou možná známější pod anglickým názvem Backgammon.

V balkánských zemích, v Řecku, na Kypru i jiných ostrovech ve Středozemním moři hrávají lidé vrhcáby běžně na veřejnosti, v parcích, před svými domy nebo i na tržištích. Podobnou masovou oblibu hry snad můžeme očekávat časem i u nás.

FRANTIŠEK KOSTROUCH