Patří mezi ně i Jan Rybárik z Brna. „Byl jsem na sběru jahod v brněnské Slatině. Každý rok je zavařujeme a děláme marmeládu. Místní jahody se s těmi z dovozu nedají vůbec srovnat," pochvaloval si Rybárik.

Podle něj je výhoda vybrat si sám to nejlepší ovoce. „Například při nákupu na Zelném trhu není kvalita vždycky ideální," myslí si Brňan.

Do polí se vydává také Filip Živný ze Sentic na Brněnsku. „Jezdíme s celou rodinou na pole mezi Senticemi a Chudčicemi, kde sbíráme brambory. Pro lidi z vesnice, kterým nevadí práce, je mnohem lepší si je takto sám nasbírat, než kupovat v obchodě," řekl Živný.

Nevadí mu ani, že samosběr zabírá dost času. „Sice to chvíli trvá, ale díky nižší ceně se to vyplatí," doplnil Živný. O velké popularitě podle něj svědčí to, že po pár hodinách samosběru bylo celé pole úplně bez brambor.

Nechat lidi nasbírat si úrodu, která se jim zalíbí, chtěl letos také zemědělec Josef Machů z Trnového Pole na Znojemsku. Plány mu ale pokazilo počasí v květnu. „Všechna úroda nám zmrzla, nebylo co prodávat," postěžoval si.

Ztráty na polích zaznamenala i Kateřina Kratochvílová z Kupařovic na Brněnsku, kde si lidé mohli nasbírat kromě populárních jahod také hrách. „Pomrzlo nám padesát až sedmdesát procent úrody," sdělila Kratochvílová.

I přesto si ale na nezájem zákazníků rozhodně nemohla stěžovat. „Dorazily k nám stovky lidí, blíže to nedokážu odhadnout," popsala.

Horší než nepřízeň počasí ale podle ní bylo chování sběračů. „Zůstaly tu po nich hromady odpadků, poničili nám rostliny. Také kradli. Buď přímo odjížděli bez zaplacení, nebo po několika hodinách sběru přišli zaplatit jen malý pytlík. Zbytek ještě na poli snědli," postěžovala si Kratochvílová.

Podle ní nezaznamenali takový problém pouze pěstitelé v Kupařovicích. „Vím, že to stejné zažili také v nedalekých Bratčicích. Lidé jim tam dokonce vyhrabávali cibuli a brambory," dodala Kratochvílová.

I přes negativní zkušenost nechce samosběr zrušit. „Nemůžeme s chováním lidí sice nic moc dělat, ale o zrušení zatím nepřemýšlím," konstatovala.