Tato vzdělávací instituce se na Hodonínsku stará o mentálně postižené žáky nebo ty, kteří mají ještě i nějakou další vadu. „U nás je redukované učivo a máme své vzdělávací programy. V případě, že děti budou zařazené do běžné školy a bude jen jeden vzdělávací program, budou muset jít minimálně do nižšího ročníku," vypověděla ředitelka.

Na osnovách a plánu začlenění znevýhodněných dětí do výuky stále pracuje. Změna má nastat 1. září příštího roku. „Ani my, ani základní školy nejsou na takový postup připravené. Odmítáme jej. Opatření zahrnuje například také děti s těžkou vadou řeči, které musí denně navštěvovat logoped. Běžné školy nemají peníze na asistenty a pedagog pro žáky bez postižení není na podobnou výchovu školený," upozornil zástupce ředitele na Mateřské a Základní škole Kyjov, Školní, Pavel Křemeček. S chystanou úpravou nesouhlasí ani více než osmašedesát tisíc učitelů, rodičů a dalších aktivistů, kteří podepsali petici Asociace speciálních pedagogů. „Nikdo se jí zatím ale nezabýval. Doručili jsme ji v den, kdy skončil tehdejší ministr Marcel Chládek. Na konci srpna nám odpověděla ministryně Kateřina Valachová s tím, že věří, že na takzvaném inkluzivním vzdělávání budeme spolupracovat a postupovat stejně," sdělila za asociaci Marcela Bernardová.

Přestože právě Valachová v úterý řekla, že společné vzdělávání v žádném případě neznamená rušení škol, podle náměstka hejtmana pro školství Stanislava Juránka k němu ale nakonec stejně dojde. „Všechny speciální školy jsou malé a budou mít problém s úbytkem žáků. Není jasné, kolik jich ve třídách zůstane, musel by se změnit systém financování. Žádné školy rušit nebudeme, ale je možné, že přijdou přímo ředitelé, že je lepší školy spojit," poukázal Juránek.

Podobně se vyjádřil také Křemeček. „Zákon naši školu nezruší, ale nenechá žáky, aby do ní mohli dál chodit, takže prostě zanikne. S argumenty o poklesu úrovně výuky, o kterých se na toto téma hovoří, souhlasíme a máme s nimi zkušenosti," dodal zástupce ředitele. O úbytku dětí ve škole ví své i ředitelka Kolůchová. „Každým rokem máme méně a méně žáků. Fakticky zůstávají na základních školách. Takto je to už několik let, letos jsme přijali jen čtyři, k prvnímu září jsem musela propustit kantorku. Scvrkáváme se," doplnila Kolůchová. Podle Karla Pančocha, vedoucího Institutu výzkumu inkluzivního vzdělávání na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, novela směřuje k běžným standardům školství v západní Evropě. „Z našeho výzkumu vyplývá, že dvě třetiny učitelů jsou schopné učit žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Nejdůležitější je v takovém případě předchozí zkušenost a podpora speciálního pedagoga nebo přítomnost asistenta," popsal Pančoch.

DOMINIKA VÁGNEROVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI