Odhalují tajemství prehistorických šelem. Lvů a medvědů z Moravského krasu

Jeskynní medvěd a jeskyně Moravského krasu k sobě patří. „Mnoho jeskyní tady sloužilo medvědům jako zimoviště a občas i letní úkryt," tvrdí brněnský jeskyňář a paleontolog Vlastislav Káňa. Podle něj patří 95 procent tamních nalezených kostí medvědům.

Špičáky těchto až sedm set kilogramů vážících velikánů budí zasloužilý respekt i několik desítek tisíc let po smrti. A to i přesto, že jeskynní medvědi se živili převážně trávou, kořínky a bobulemi. „Obrovské špičáky měli spíše na obranu. V období zimního spánku se občas stávali kořistí jeskynních lvů," vysvětluje Káňa.

A právě lvi patří k jeskyňářově životní vášni, o které téměř bez zastavení vypráví. „Máme například stehenní kost jeskynního lva, který si ji zlomil tak, že ještě minimálně půl až tři čtvrtě roku přežil, i když byl naprosto nepohyblivý s nohou zlomenou nebo vykloubenou v kyčli a rozdrcenou kostí," líčí jeskyňář. V jeskyni našli pozůstatky osmi lvů.

Část kostí v podzemí zůstane. „Chceme, aby v jeskyni vznikl svým způsobem skanzen. Hosté a odborníci uvidí profil sedimentů a jak jsou v něm uložené kosti," říká paleontolog.

Zároveň jeskyňáři ve spolupráci s Anthroposem a Masarykovou univerzitou chtějí představit, jak vypadala zvířecí říše v Moravském krasu v době před asi padesáti tisíci lety. „Představuji si to romanticky jako chladné moravské Serengeti. Po planinách se pohybují stáda kopytníků, v krasových údolích u napajedel na ně číhají jeskynní lvi. Pohybují se tu i jeskynní medvědi sbírající potravu a hyeny požírají mršiny. Je to poslední velká fauna u nás nechybí ani mamuti, stáda koní či sobů," popisuje Káňa.

A v hlubině mezi kostmi desítek zvířat není těžké si představit, že svět nahoře pořád vypadá podle jeho vyprávění.