Ani v celorepublikovém měřítku si jižní Morava nestojí moc dobře. Podle statistik je tento rok mezi kraji prozatím čtvrtá nejhorší. Jihomoravský kraj předběhla pouze Vysočina, Praha a Středočeský kraj, kde je cizinců bez pracovního povolení nejvíc. Podle Temňákové počty výrazně neovlivňuje léto ani sezonní práce, ale krize na Ukrajině. „Čísla nelegálně pracujících cizinců kvůli ní stoupají," informovala Temňáková.

Právě Ukrajinci, Vietnamci a Číňané loni porušovali v České republice zákon o zaměstnanosti nejvíc. Jako třeba v Lednici na Břeclavsku. Cizinecká policie tam zkontrolovala stovku zaměstnanců, kteří pomáhali s rekonstrukcí historických objektů. „Třináct dělníků převážně z Ukrajiny nemělo povolení, na stavbě tak pracovali nelegálně," upřesnila v únoru policejní mluvčí Petra Vedrová.

Mění se i trendy práce načerno. „Cizinci a jejich zaměstnavatelé využívají možnosti pracovních cest nebo práce na živnostenský list. K tomu není potřeba pracovní povolení, zato automaticky dostanou povolení k pobytu," vysvětlila Temňáková.

Nárůst počtu nelegálních pracovníků mohla zavinit přísnější pravidla pro vydávání pracovních povolení zavedená od nástupu hospodářské krize. „Pro cizince v nekvalifikovaných profesích je poměrně obtížné povolení získat. Pro některé zaměstnavatele je ale tato pracovní síla natolik lukrativní, že se odváží riskovat i vysoké pokuty," sdělil Deníku Rovnost již dříve Josef Bürger z Krajské pobočky Úřadu práce České republiky v Brně.

Při práci načerno ušetří peníze jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci. Nemusí platit sociální a zdravotní pojištění a daně. „Dostali jsme díky tomu víc peněz. Pracovali tam s námi i Ukrajinci. Šéf s tím, že jim chybělo povolení, neměl problém. Ten vznikl, až když jednomu z nich stroj na stavbě rozdrtil nohu," uvedl bývalý pracovník stavební firmy z Vyškovska, který nechtěl uvést jméno. Redakce ho však zná.

Podle mluvčího pražského Celního ředitelství Zdeňka Málka bude tento trend v příštích měsících stále narůstat. Můžou za to změny zákona o zaměstnanosti. Ty se totiž dotýkají i kontrolní činnosti celních úřadů.

Jedná se o tři návrhy zákonů, které vláda schválila koncem loňského roku. „Celní kontroly od prvního května například není možné dělat jen na základě služebního průkazu. Pravděpodobně také dojde ke snížení minimální hranice pokuty za umožnění nelegální práce. Sníží se z 250 tisíc na 150, nebo dokonce padesát tisíc," přiblížil Málek.

Za zaměstnání cizince bez povolení ale stále může inspektorát práce potrestat pokutou až deset milionů korun.