Kliknutím zvětšíteJak dodává, v té době to byl vlastně nejlevnější kabriolet. „Byli jsme mladí, svobodní, neklidní a chtěli jsme se nějak odlišovat. A Velorex pro to byl ideální,“ vzpomíná muž, který v současnosti vlastní hned tři.
Pořídit si dnes Velorex prý není tak jednoduché, jako když ho oslnil poprvé. Tehdy si prý stačilo koupit inzertní noviny a člověk sehnal kousky za pět deset tisíc. „Dnes za něj dáte tolik, co za nové auto. A i přesto, když už se nějaký objeví, je hned prodaný. Lidé neřeší cenu, došla jim jeho výjimečnost. Jeho konstrukce nemá ve světě obdoby. Jsou různá mini vozítka, ale Velorex je zkrátka svůj,“ vyzdvihuje třiačtyřicetiletý Kostík to, že jedinečná je i jízda v plátěném vozítku.
Kam až vytáhne ručičku tachometru, prý záleží na statečnosti řidiče. „Když jedete padesát, je to super. V šedesáti už se bojíte a osmdesát je jen pro otrlé,“ popisuje muž, který je přesvědčený o tom, že ani co se týká vzdáleností, Velorex nemá hranice.
„Vyrazili jsme na expedici z Boskovic do Maroka na Saharu. Trvalo to měsíc a urazili jsme 8320 kilometrů,“ vyzdvihuje nadšenec.
Nejen jeho unikátní kousek můžou lidé obdivovat na jednadvacátém ročníku Jarního srazu Velorexů v Boskovicích. Ten vyvrcholí v neděli na parkovišti u Zlaté růže, kde bude k vidění zhruba sto padesát aut. „Co do počtu účastníků takový sraz v republice není. Máme i mezinárodní účast, jezdí Poláci, Slováci, Němci, Maďaři i Holanďané, občas i lidé z Ameriky nebo Austrálie,“ popisuje za organizační tým Kostík.
A velký je prý i zájem veřejnosti. „Je to přece jen kus české historie a nepotkáte ho každý den na silnici. Děti jsou z Velorexů nadšené a líbí se i dámám. Ještě víc než sportovní auta,“ usmívá se.
5
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
