Jeden z jeho aktuálních projektů je ve Finsku. „Mám na starosti plánování výsadeb vinic či výběr lisů a nádrží na víno. Podle rozborů půdy a klimatu navrhnu vhodné odrůdy. Ve Finsku chtějí dělat jen ledová vína, takže budou zapotřebí kvůli menší výlisnosti hroznů menší lisy se speciálními programy," říká Osička.

Do zahraničí jezdí na žádost německého investora, pro kterého pracuje. Ten ve Finsku plánuje vysázet třicet hektarů vinic.

Další pro víno exotická země je Vietnam. „Tam se nyní zkouší na dvou hektarech půdy experiment dvou úrod hroznů za rok. Po sklizni se vinohrady zatáhnou speciální fólií a nafouká se tam studený vzduch. Vinohrad si myslí, že byla zima a znovu obraší. Pokud letos bude vše v pořádku, vysadí tam asi 120 hektarů nových vinic," přibližuje vinař. Ve Vietnamu oproti Finsku chtějí lidé hrozny hlavně na jídlo.

Přírodní podmínky v Asii a v České republice se podle Osičky tolik neliší. „V místě, kde jsem zakládal vinice v Číně, byly skoro identické podmínky jako ve Velkých Bílovicích. Počasím i půdním složením," srovnává Osička.

Za tři roky tam pomohl vysázet tisíc hektarů vinic. „Pracovní síla je tam obrovská. Jediný problém byly sazenice, které se vozily z Evropy. Nebylo jich dost, aby pokryly poptávku," popisuje.

Rozdíl však je v Číně ve výrobě vín. Lidé tam preferují především sladká vína. „U nás se dělají spíš sušší, zatímco v Číně je od chleba a nudlí všechno na sladko. Suchá vína tam nikdo pít nebude," upozorňuje odborník na jeden z důvodů, proč se nevyváží do Číny mnoho moravského vína.