Skutečný účel určuje až malý dodatek, napsaný světle šedým písmem na zadní straně. „Tato listina je nabídkou k uzavření smluvního vztahu," stojí na ní. Podle předsedy Regionální hospodářské komory Miloše Škrdlíka jde o klasický podvod. „Udělal dobře, že to nezaplatil. Firma se totiž pokusila o neoprávněné sebeobohacení," zdůraznil Škrdlík.

Stížnosti a varování před nefér praktikami firmy Česká databáze společností se v těchto dnech objevují už také na internetu. Nespokojenost tam dávají najevo také další příjemci dopisu.

Společnost sídlící v Brně zastupuje maďarský občan Guyla Erich Katona, pod jehož jménem je zapsaná také organizace Český telefonní seznam. Před ní už v roce 2013 varovalo Sdružení obrany spotřebitelů kvůli stejné obchodní praktice. „Možná i vám přišla nabídka společnosti Český telefonní seznam. Na tom by nebylo nic zvláštního, pokud by nepřipomínala fakturu. Záludnost spočívá v tom, že zaplacením částky v ní uvedené souhlasíte s podmínkami a s firmou tak uzavřete smlouvu," varoval tehdy odborný právní poradce sdružení Patrik Lukeš.

Smlouva, která se tváří jako faktura na částku 2650 korun.

Český telefonní seznam v minulosti za podobný dopis potrestala také Česká obchodní inspekce. „Fakturu" poslali lékařce z jižní Moravy. Protože žena už nebyla registrovaná jako podnikající osoba, mohla se jí zastat právě inspekce. „Nabídka zaslaná spotřebitelce vyvolala dojem, že jde o fakturu za zveřejnění telefonního čísla ve Zlatých stránkách. Tím ale došlo k použití nekalé obchodní praktiky," zavzpomínal na starší případ mluvčí České obchodní inspekce Jiří Fröhlich. Tehdy společnost dostala pokutu sto tisíc korun.

V případě třicetiletého muže z Brna by však neměla obchodní inspekce žádnou možnost pomoci, protože se jedná o člověka zaregistrovaného v živnostenském rejstříku. Ve sporu by pak stál v pozici podnikatele proti podnikateli. Kdyby částku zaplatil a chtěl ji posléze vymáhat zpět, musel by se obrátit na policii a na soud.

Společnosti založené na tomto eticky i zákonně sporném principu si však dávají pozor. „Tyto firmy jsou poměrně chytré. Aby se totiž mohl poškozený soudit, musí škoda přesáhnout pět tisíc korun. Ony na smlouvách požadují jen něco přes dva a půl tisíce. Jenže rozeslaly jich zřejmě stovky, takže pokud by se naskládalo víc případů od různých poškozených, už by to pro ně znamenalo problém," vysvětlil brněnský právník Tomáš Soukup.

Zároveň dodal, že i do jeho advokátní kanceláře přišlo několik klientů, kteří písemnosti tohoto typu poštou dostali. „Když se stane, že falešnou fakturu člověk zaplatí a tyto peníze chce následně vymáhat soudně, má potom relativně velkou šanci v soudním řízení uspět. Pokud se skutečně prokáže, že jde o pokus o bezdůvodné sebeobohacení," uvedl brněnský právník.