Pachatelé oslovují lidi výhradně elektronicky a chtějí po nich založit bankovní účet a předat přístupové údaje. „Poté účet využijí k podvodům, například při vedení falešného 
e-shopu," popsal vedoucí 
jihomoravského policejního oddělení informační kriminality Stanislav Kovárník.

Policie se při vyšetřování snadno dostane k nastrčeným bílým koním, kteří v mnoha případech o kriminalitě páchané jejich jménem nevědí.

Příkladem je žena z Jihomoravského kraje, která s podvodníky uzavřela dohodu o provedení administrativní práce za odměnu pět tisíc korun. „Přes její účet před zablokováním proteklo za dva týdny šest set tisíc korun," dodal Kovárník.

Podobných případů policie eviduje v kraji více než šest stovek ročně a jejich počet roste. Mezi nejčastější oběti patří matky na mateřské dovolené nebo studenti. „Rychlý výdělek na internetu? To pokaždé smrdí. Dokud bych se osobně nepotkal s případným zaměstnavatelem, tak bych rozhodně nic nepodepsal," zdůraznil student Daniel Jaroň.

Bílým koním hrozí postih za legalizaci výnosů trestné činnosti, a to i v případě, že se jí dopustili nevědomky. „Za úmyslnou legalizaci hrozí až čtyři roky vězení, ale podle škody může trest stoupnout až na osm let. U neúmyslné může trest dosáhnout až pěti let," vyčíslil Kovárník.

Život obětem zkomplikuje také zápis v trestním rejstříku, který jim ztíží hledání skutečné práce.