VYBERTE SI REGION

Aktivita? Neflákám se, tvrdí stříbrný senátor

Hodonínsko, Praha – Jeden téměř na vrcholu, druhý skoro na chvostu. Aspoň tak na první pohled vypadá srovnání aktivity reprezentantů Hodonínska v senátu za minulý rok. Podle statistiky, kterou vytvořilo sdružení KohoVolit.eu, byl zástupce Veselska Ivo Valenta loni třetím nejpasivnějším senátorem. Naopak jako druhý nejpracovitější skončil Zdeněk Škromach.

10.1.2016
SDÍLEJ:

Jednání Senátu. Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK

Rohatecký radní si stříbrnou příčku vysloužil díky osmadevadesátiprocentní účasti, jedenácti návrhy zákona a pětadvaceti vystoupeními. „Statistika mne potěšila. Je to dobrá zpráva pro voliče, že se v senátu neflákám. Domnívám se, že by tak měl ke své práci přistupovat každý," řekl místopředseda horní komory parlamentu.

Škromach stál například za návrhem pro omezení územní působnosti exekutorů. „Nyní jsem opětovně předkládal návrh na placení prvních tří dnů v nemoci," uvedl.

Valenta: Nepřesná statistika

Naopak na druhé straně žebříčku skončil podnikatel Ivo Valenta, který měl podle zmíněné statistiky šestapadesátiprocentní účast a jeden návrh zákona. „Od mnoha svých kolegů vím, že uvedená statistika je velmi nepřesná. Nezahrnuje například práci ve výborech a komisích, která je daleko důležitější, než pouhé exhibice na půdě senátu," vyjádřil se Valenta.

Podle něj není důležité, kolikrát zákonodárce vystoupí v senátu, ale především to, co dělá pro svůj region a jeho lidi. „A to nechť posoudí volič, nikoliv nějaká pseudostatistika," doplnil majitel Synotu.

Mezi poslanci z hodonínského okresu už tak velký rozdíl ve statistice není, navíc na zasedáních parlamentu byli oba téměř vždy. Bývalý ratíškovický starosta Josef Uhlík nakonec obsadil stopátou příčku. Od konce roku 2013 do posledního loňského zasedání podal šest návrhů zákona a čtyři pozměňovací. „Měl bych letos přidat, abych se dostal alespoň do stovky," zažertoval nejprve lidovecký politik. Pak ale upozornil například na problematičnost kritéria pozměňovací návrh. „Když se podá individuálně a není prodiskutovaný s partnery ve vládní koalici, je odsouzený do propadliště dějin. Navíc nejsem specialista na rétorická cvičení, která mohou být až nadbytečná," řekl Uhlík.

Naopak je rád, že prošly návrhy zákonů, které spolupředkládal. To se týká třeba Velkého pátku jako státního svátku či prorodinné politiky. „Na druhé straně mě mrzí, že se opozdil zákon o hazardu. Věřím ale, že jej v první polovině roku dotáhneme do zdárného konce," poznamenal poslanec za KDU-ČSL.

Jeho kolega z KSČM Ivo Pojezný má proti hodnocení aktivity výrazné výtky. „Uvedená statistika nevypovídá naprosto o ničem, navíc v ní jsou nepravdivé údaje. Jsem uvedený na místě 173, přitom mám stoprocentní účast a více interpelací," kroutil nevěřícně hlavou kyjovský zastupitel, který předložil čtyři návrhy zákonů. Například toho o referendu. „Po jeho zamítnutí jsem byl zklamaný. Některé strany vládní koalice nedrží své sliby," řekl Pojezný.

U dalších čeká na to, než je bude projednávat sněmovna. „Koaliční strany naše opoziční návrhy neustále odsouvají," posteskl si komunistický poslanec.

V občanském sdružení KohoVolit.eu působí analytik a politolog Karel Gregor. Na svém blogu vysvětlil, že při měření aktivity poslanců se sleduje účast na jednáních, počet podaných návrhů zákonů a pozměňovacích návrhů, vystoupení na schůzích a interpelací. „U každého zákonodárce sečteme jeho pořadí u všech stanovených ukazatelů. Vznikne tak index měřící jeho aktivitu," přiblížil proces Gregor.

Poukázal ale na to, že každý indikátor má sám o sobě nevýhody. „Například na schůzích častěji vystupují předsedové klubů, interpelace zase využívají spíše zákonodárci opozice. Všechny ukazatele dohromady už ovšem představují poměrně dobrý přehled o aktivitě," dodal.

Autor: Petr Turek

10.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Nejlepší architektonický počin v kraji? Hlasujte v naší anketě

Jižní Morava /ANKETA/ - Česká komora architektů v letošním roce vyhlásila první ročník České ceny za architekturu. Její cíl je zejména zhodnocení domácí architektonické produkce. Do soutěžní přehlídky se přihlásilo téměř pět stovek děl. Mezinárodní porota poté do užšího výběru nominovala třiašedesát děl, včetně devíti zástupců z jižní Moravy. „Hodnotitelé ze všech nominovaných poté vyberou pět až deset nejlepších. Kdo zvítězil, se všichni účastníci dozví v listopadu na slavnostním vyhlášení," uvedla mluvčí České komory architektů Zuzana Hošková.

Mutěnice remizovaly v Boskovicích. Před Tišnovem už vedou pouze o bod

Mutěnice – Náskok mezi vedoucími Mutěnicemi a druhým Tišnovem se po vloženém patnáctém kole smrskl na jediný bod. Lídr jihomoravského krajského přeboru podruhé v sezoně klopýtl, když ve středečním utkání remizoval na hřišti Boskovic 1:1.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies