„Již po osekání vnějších omítek chrámu jsme mohli sledovat jeho stavební vývoj. Větší část lodi i presbytáře neboli kněžiště obsahovala vysoké buchtovité cihly gotického stáří," informoval o výzkumu archeolog hodonínského Masarykova muzea František Kostrouch. Gotická byla i zazděná okna s lomeným obloukem nalezená po dvou na obou stranách lodi. Pro archeology byly ale zásadní především výkopy kolem kostela, které obnažily základy. „U lodi s presbytářem a starší přizděné zákristie šlo o kamenné zdivo. Je možné, že kámen pochází z velkomoravského kostela z nedalekého hradiště," nastínil možnost Kostrouch.

Vedoucí tamní archeologické základny, Lumír Poláček, potvrdil, že lidé velkomoravské stavby rozebírali od desátého až do sedmnáctého století. „Hradiště vlastně sloužilo jako kamenolom. Kámen původně pocházel z Bílých Karpat od Holíče nebo Skalice," sdělil Poláček.

Zajímavým nálezem pod mikulčickým farním kostelem byla i cihelná stavba pod sakristií. „Zřejmě šlo o karner neboli kostnici, sloužící k uskladnění kostí. Jistotu však budeme mít až při případných úpravách uvnitř kostela," uvedl Kostrouch.

Části koster

Výkopy kolem kostela a předstihová sonda odhalily pozůstatky celkem sedmadvaceti lidských koster. „Jen v několika málo případech byly skelety úplné, většinou šlo jen o části koster narušených intenzivním pohřbíváním. Například etážový způsob pohřbívání dokládají tři úrovně pohřbů nad sebou," upozornil hodonínský archeolog.

Zemřelí šli do hrobů výhradně v dřevěných rakvích. Nejzajímavějšími hrobovými nálezy jsou milodary, které pozůstalí dávali blízkým na cestu do záhrobí. „Mezi nimi byly i drobné mince, které měli dva zemřelí uložené mezi prstními články pravé ruky. Šlo o takzvaný obolus mrtvých, který dostávali zesnulí právě do ruky nebo úst," vysvětlil Kostrouch s tím, že u mikulčického kostela nalezli mince z ražby císaře Rudolfa II., tedy z přelomu šestnáctého a sedmnáctého století. To je zajímavé i proto, že tento zvyk s antickými kořeny od třináctého století postupně mizí a vyskytuje se pak jen ojediněle.

Hodonínský archeolog zároveň věří, že Mikulčičtí ocení nejen novou fasádu kostela, ale i unikátní archeologické nálezy, které obohatí místní historii. Samotný mikulčický chrám je navíc jednou z mála dochovaných gotických památek na území hodonínského okresu. „Další z těch mála pozůstatků gotiky je ve veselském kostele Panny Marie, který byl původně zasvěcený svatému Bartoloměji," podotkl historik veselského muzea Peter Futák.