Jako biokoridor slouží meze, aleje, pásy křovin, strouhy, živé ploty či větrolamy. „Biokoridor je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu," uvedl Dalimil Toman z ekologického hnutí Brontosaurus. Doplnil, že tento systém dále přispívá k zachování a podporuje rozmanitost rostlinných a živočišných druhů v krajině, příznivě ovlivňuje okolí a pomáhá stabilizovat i narušené části krajiny. Napomáhá také udržet genofond krajiny.

Nenkovičtí se pro zelený pás rozhodli také proto, že v okolí vesnice nejsou žádné lesy nebo menší porosty. Příští rok na podzim by se mělo začít sázet. Pás bude obsahovat stromy a keře, tráva vyroste na kopci nad osídlenou oblastí. Tři řady keřů vždy doplní skupina stromů. Na deset stromů a stromových keřů bude vycházet padesát podsadbových keřů. Náklady podle dokumentace vychází na sedm milionů devět set tisíc korun, a to bez daně. Na akci lze ale čerpat stoprocentní dotaci.

Svou funkci by měl biokoridor začít plnit nejdříve za několik roků. „Pět let je rostliny důležité ošetřovat, místo jednou za čas posekat, doplňovat rostliny, které seschnou. U biokoridoru, který jsme vysázeli v roce 2011 už končí udržitelnost projektu, odstraňujeme ploty," doplnil Zálešák.

Na výsadbu biokoridoru se připravují i v Miloticích. Obec chce napravit škody způsobené násilnou rekultivací v zemědělství poblíž rezervace Horky jižně od Milotic. „Podali jsme žádost a čekáme, jestli nám přidělí peníze," řekl milotický starosta Josef Levek. Doufá, že by to mohlo být do konce října. Pokud by šlo vše rychle, mohlo by se začít s přípravami již letos, pravděpodobnější je však jaro příštího roku.

Biokoridory je podle Tomana důležité vnímat jako součást celého systému stability krajiny. Zmínil také jejich estetickou hodnotu, mnohdy jde totiž o malé kousky přirozenějšího přírodního prostředí v jinak zemědělské či průmyslové krajině. „Poměřovat výhody biokoridoru lze jen podle toho, o jaký se konkrétně jedná. Například aleje slouží jako přírodní větrolam omezující víření prachu z polí, stromy pohlcují jemné polétavé částice a další škodliviny, omezují hluk, ochlazují prostředí u silnice či cesty, poskytují úkryt mnoha živočichům a podobně," přiblížil Toman.