Před dvěma roky se ale vytvořilo pevné tříčlenné jádro projektu. Nikol měla štěstí na schopné kolegy, a tak už koncem listopadu chystali první kurzy. Ještě s nástroji i vlákny vypůjčenými ze všech možných koutů republiky.

Navíc na vše museli přijít pomocí metody pokus a omyl. „V březnu jsme už měli vlastní nástroje a dva spolupracující lékaře, další měsíc sponzory a v květnu dvě stě padesát proškolených studentů, a to jak českých, tak zahraničních. Vznikla vidina pět set dalších zájemců," popisuje začátky projektu.

Po každém kurzu šití si skupina dvaceti studentů odnáší domů prasečí nožičky, na kterých se učili šít. „Nechceme přidávat práci motolským uklízečkám," směje se.

Po druhém ročníku studia se rozhodla s týmem kurz Chirurgického šití rozšířit a pustila se do dalšího projektu, tentokrát Laparoskopického šití, který není na žádné jiné fakultě. „Seděli jsme v dílně tatínka jednoho z kolegů. Do plastových krabic jsme vrtali porty pro vstup laparoskopických nástrojů, našívali jsme neopren po stranách, aby se naše „umělá břišní dutina" co nejvíce blížila skutečnosti," dodává.

Naštěstí se našli lékaři, kteří snahu studentů dokázali ocenit. Sídlí v největší nemocnici v Česku, a chtěli tak něčím tuto příležitost vzdělávání se oplatit. „A tak jsme na kurzech mohli využívat laparoskopické nástroje z Kliniky transplantační chirurgie IKEM, z ostravské fakultní nemocnice a Nemocnice Frýdek-Místek," připomíná Nikol.

Mediky potěšil také zájem děkana druhé lékařské fakulty, profesora Vladimíra Komárka, který naslouchal nápadům studentů, kteří tou dobou ještě neměli ani pověstnou smrtelnou zkoušku z patologie.

V současnosti je Nikol národní koordinátorkou vzdělávání, díky které poznala, že na každé fakultě se najdou šikovní lidé, kteří obětují volný čas pro dobro ostatních. „Často je od jejich cílů drží jenom přehnaná slušnost a akorátnost, pocit, že jsou nezkušení pro oslovování těch, ke kterým vzhlíží," vysvětluje.

Studenti by podle ní měli zapomenout na obavy. Nikol je s kolegy odsunula zhruba po padesáté žádosti odeslané na chirurgické pracoviště, když sháněli potřebné nástroje.

Zároveň si jde za svým cílem stát se gynekoložkou. „Spousta žen si představí jen preventivní prohlídky a porody, ale gynekologie je složitým operačním oborem, kde se hojně využívá i laparoskopických technik," popisuje Nikol.

Láká ji šíření tohoto oboru včetně možnosti vzdělávat veřejnost, lépe ženám vysvětlit, jak funguje tělo, co se děje při nakažení HPV. „Pracuji jako lektor samovyšetření prsu, dalších témat se ale také nebojím," dodává Gabrielová. (mak)