„Jeho cílem je poskytnutí každoroční příležitosti pro zlepšování povědomí o tom, jakou hrozbu pro zdraví veřejnosti představuje narůstající antibiotická rezistence,“ uvedla Petra Nekvapilová ze Státního zdravotního ústavu prostřednictvím tiskové zprávy.

Podle ní napříč celou Evropskou unií vzrůstá počet pacientů infikovaných rezistentními bakteriemi. Kvůli tomu se pak u pacientů snižuje účinek antibiotik, jež usmrtí citlivé bakterie. Ty rezistentní si však již vytvořily obranu. Proto se dále množí a rostou. Mohou pak způsobovat infekce.

„Většina nachlazení a chřipek jsou způsobeny viry, proti nimž antibiotika nejsou účinná. V těchto případech se stav užíváním antibiotik nezlepší. Antibiotika nesnižují horečku ani neomezují příznaky jako kýchání,“ píše Státní zdravotnický ústav.

Hrozba postupné rezistence vůči všem antibiotikům by podle odborníků měla děsivé následky.

„Již by nebylo možné provádět transplantace orgánů, protinádorovou chemoterapii, intenzivní péči a další lékařské zákroky. Bakteriální onemocnění by se šířila a nedala by se již léčit, takže by způsobovala úmrtí,“ dodávají odborníci ze Státního zdravotnického ústavu.