Letos vedení Labut očekává šestimilionovou investici do revitalizace budov. Některé z nich už slouží, například jako třídírna vajec. „Na farmě mám v tuto chvíli devětačtyřicet nosnic, které denně snesou asi dvacet vajec," sdělil labutský starosta Milan Hrkalík.

Šest milionů korun ale nepůjde z obecní kasy, nýbrž od investora. Obec přišla s původním nápadem a podařilo se jí zcelit parcely padesáti vlastníků, na kterých byl původní areál vystavěný. Dále už ale potřebovala finanční pomoc zvenčí. Roční rozpočet Labut se totiž pohybuje pod dvěma miliony korun. Ale i nadále si podrží desetiprocentní podíl.

Na farmě už v tuto chvíli pracují dva lidé na hlavní pracovní poměr, dva na dohodu o provedení práce a občas vypomůže i pracovník obce a starosta. Letošními cíli jsou znovuzkolaudování budovy třídírny vajec a přestavba bývalé vrátnice na prodejnu, kde by Farma prodávala své výrobky. Prodejna by mohla být otevřená už letos.

Už nyní je možné koupit vejce, objednávka funguje přes e-mail. „Běžná cena farmářských vajec je osm korun, my jsme zatím levnější – prodáváme za šest korun a zakládáme si na domácí kvalitě vajec od nosnic žijících v přirozeném prostředí s volným výběhem," vysvětlil Hrkalík.

Farma nemá za cíl nabízet pouze vlastní produkci, k projektu se mohou připojit i další drobní zemědělci. Jako například Marek Jahoda ze Žádovic. „Před Vánoci jsme dodali sušená jablka, sušené hrušky, brambory a celer. Vysazené máme ještě broskve, meruňky, rybíz, maliny, ostružiny a ve Skoronicích švestky. Zasadili jsme už i česnek," vyjmenoval Jahoda. S pěstováním mu pomáhá celá rodina.

Projekt by nemohl existovat bez zajištění odbytu. Téměř celou produkci nyní odebírá brněnská restaurace Konfit, původně italská restaurace Rialto, v ulici Veveří. „Od spolupráce si slibuji, že budeme odebírat produkty, u kterých víme, odkud pocházejí, kdo se o ně stará a také že budou co nejčerstvější," přiblížil manažer restaurace Robert Smejkal. Brněnská restaurace spadá pod stejnou společnost, která je investorem labutské farmy.

V Labutech je již zasetá pšenice. Řeší se i porážení drůbeže, výstavba jatek, pasporty dvou dalších budov a umístění fotovoltaických panelů na střechu hlavní budovy. Farma chce být energeticky zcela soběstačná.