Jaguářice chodila v ulicích. Teď míří do zoo

Hodonín, Bzenec /FOTOGALERIE/ – Zajímavá podívaná se už pár měsíců skýtá lidem ve Bzenci.

Autor:
Redakce

| Sdílet

3×foto Diskutovat (0) 13.1.2010 16:40 aktualizováno 13.1.2010 19:05

Flashový přehrávač se spouští.

Pokud se vám nespustil, aktualizujte si ho zde.

Mají-li štěstí, potkají drobnou ženu, za níž se na vodítku prohazuje – věřte nevěřte – mládě jaguára! Kdo má u sebe foťák, rychle fotí, někteří se jen zastaví, jiní by si kotě nejraději pohladili. Jen psi berou do zaječích. Potkat tak exotické zvíře na ulici, to se nestává každý den.

Sedmatřicetiletá Lenka Burská má jaguáři slečnu u sebe skoro půl roku. Jako manželka veterinárního lékaře hodonínské zoo si ji i její sestru z jmenovaného zařízení vzala, aby jako náhradní máma holky uměle odchovala.

„Naše jaguářice Kelly odchovávat zatím neumí. Porodila třikrát a vždy to dopadlo zle. Poprvé celý vrh sežrala, z toho druhého se díky včasnému zásahu a následnému umělému odchovu podařilo zachránit jaguárka Ašoka. A problémy v podobě kombinace předchozích dvou případů se vyskytly i při třetím porodu,“ říká na vysvětlenou zoolog Jaroslav Hyjánek.

Dvě mláďata, jež na svět přišla nejdříve, totiž Kelly opět nechala bez povšimnutí. O třetí, které se ještě narodilo, se sice začala řádně starat, ale po několika dnech i je sežrala.

„Mít kočkovitou šelmu, to je můj celoživotní sen. Ten se mi ale zatím nesplnil. Jsem proto ráda, že mě zoo požádala o odchov a že se mohu aspoň takhle vyžít,“ říká Burská, která před třemi lety napůl s chovatelkou zoo Janou Görlichovou odchovala Ašoka a získala tak zkušenosti. Teď měla na krku kočky dvě.

„První měsíc to bylo hrozné. Mláďata se ve dne v noci budila po čtyřiceti minutách. Já je krmila, masírovala jim bříška. Sotva jsem proces ukončila u jednoho, už bylo vzhůru druhé a než jsem to zopakovala, už se pomalu budilo to první,“ vzpomíná na probdělé noci subtilní žena.

Nasira, jak se jedna z koček jmenovala, ale za tři týdny uhynula. Adoptivní máma se tak plně mohla věnovat té druhé, Nale. „Měla jsem strach, že bude Nasiru hledat. Proto jsem jí věnovala zvýšenou pozornost, abych ji plně zaměstnala.“

Na kahánku ale měla i Nala. I ona byla hodně nemocná, mívala vysoké horečky a urputné průjmy. „Nebyla schopna ani vstát, bála jsem se, že umře i ona,“ říká ještě dnes ustaraně Burská. Nala se ale z neduhů vylízala a proměnila se v nádhernou kočku.

Teď své zachránkyni dělá už jen radost. „Všechno se u nás podřizuje jí. Například synův pokoj, ten také padl pro ni. Musel se odstěhovat jinam. A zatímco Ašok spával v krabici, ona z ní už v půldruhém měsíci vylezla, nastěhovala se do postele a tam také zůstala,“ směje se jaguáří máma a Nalu trochu i pomlouvá. „Všude vleze, všechno okusuje. Nedělám nic jiného, než ji hlídám a trnu, aby nezdemolovala domácnost. Nedávno rozbila vázu, teď mi zničila mé nejhezčí kvítko,“ zlobí se naoko a hned slečnu zase chválí.

„Ašok, ten se klidně vyčural do postele. To Nala se naučila chodit do kočičího záchůdku. Asi to odkoukala od kocourů Maxe a Matese,“ jihne a kočku láskyplně pohladí.

Nejhůř je na tom, zdá se, Lenčin manžel Roman. „Co je u nás Nala, všechno je vzhůru nohama. Na prvním místě je to kotě, pak dlouho nic, pak naše domácí kočky a kdesi vzadu na konci řady jsem já,“ stýská si. I on ale na „vetřelkyni“ pěje chválu. „Je milá, hravá a daleko disciplinovanější než Ašok. A taky není tak vzteklá jako on. A když, tak ji to hned přejde, zatímco Ašok musel na samotku,“ postihuje rozdílnost sourozenců Roman Burský.

Teď rodinu čeká loučení. Kočka už je velká a musí pryč. „Když se na člověka podívá nebo se přitulí, může mít problémy jaké chce, hned je mu líp. Nedovedu si představit, že odejde,“ bojí se toho okamžiku Lenka Burská.

Nalu čeká teď slavnostní křest v hodonínské zoo. Uskuteční se v neděli 17. ledna od 14.30 a kmotrou bude zpěvačka Helena Zeťová. Podobnou událost zažila zoo naposledy před dvěma lety, kdy byl zpěvákem Petrem Bende a moderátorem Lukášem Makovcem pokřtěný Nalin starší bráška Ašok.

BOHUNA MIKULICOVÁ