VYBERTE SI REGION

Jednotná záchranářská služba má desetileté výročí. Slaví prací i výstavou

Jižní Morava - Jel na motorce na výlet a havaroval. Těžce zraněnému jedenačtyřicetiletému muži s těžkým poraněním hlavy museli přijet na pomoc jihomoravští záchranáři. V bezvědomí ho letecky převezli do jedné z brněnských nemocnic. Takový byl jeden z loňských výjezdů jihomoravských záchranářů. Ročně vyjedou k přibližně osmadevadesáti tisícům případů. Letos slaví záchranná služba desetileté výročí jednotného fungování. A od úterka se mohou lidé podívat ve foyer budovy sídla kraje na výstavu o činnosti jihomoravských záchranářů.

21.2.2016 AKTUALIZOVÁNO 21.2.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Autor: DENÍK/Attila Racek

Volání na tísňovou linku je mnohem víc než výjezdů. „Operátoři přijmou denně přes sedm set telefonátů. Lidé často volají i tehdy, když zásah není nutný. Volají také opilí a operátorům jen nadávají," řekla mluvčí záchranářů Barbora Zuchová.

Desítky týmů

Nejpočetnější kategorií zbytečných volání jsou smějící se děti. „Někdy telefonují několikrát za sebou, nejspíš když se o přestávkách ve škole nudí. Čísla, z nichž volají, pak zablokujeme," vysvětlila Zuchová. Policii hlásí případy, jen pokud je jasné, že jde o úmyslné zneužití linky.

Jihomoravští záchranáři za den vyjedou k více než dvěma stům padesáti případům. „Výjimkou nejsou ani dny, kdy je jich přes tři sta," upozornila Zuchová. Přes den se v kraji tyto výjezdy dělí mezi šestačtyřicet týmů. V noci jich zasahuje dvaačtyřicet.

K případům je posílají operátoři, kteří před příjezdem záchranářů lidem radí, co mají dělat. „Volající povzbuzujeme a dodáváme jim odvahu. Nejsme jen zdravotníci radící po telefonu, ale také psychická opora volajícího, na kterou se může stoprocentně spolehnout," poznamenala operátorka Dagmar Kellnerová, která na operačním středisku pracuje už šestnáct let.Pro zvětšení klikněte.

Podle ní je důležité pomáhající lidi vyvést z šoku. „Když jde o život dítěte nebo manželky, tak mohou být i v šoku i jinak silní chlapi. Někdy je musíme chlácholit a jindy naopak zvýšit hlas, abychom je z tohoto stavu dostali," řekla Kellnerová.

V budoucnu bude operační středisko přijímat také automatické hovory, takzvané e-call. „Tento systém má být od roku 2018 nainstalovaný ve všech nových autech," upozornila mluvčí Zuchová.

Přes polovinu výjezdů ročně zajišťují záchranáři z Brna a Brněnska. „Vyjíždějí z šesti základen, které jsou v brněnských Bohunicích, Černovicích, na Ponavě a pak také v Ivančicích, Tišnově a Pohořelicích," vyjmenovala Zuchová. Dodala, že záchranné týmy často doplňují také studenti brněnských zdravotnických škol.

Náročný kras

Jihomoravští záchranáři však nevyjíždějí jen k autonehodám. „Na Blanensku je velmi členitý terén, který ovlivňuje nároky na přednemocniční péči," vysvětlila Zuchová. Většinu regionu totiž tvoří Českomoravská a Drahanská vrchovina a v protikladu k nim Moravský kras plný jeskyní a údolí.

Právě tam záchranáři z Blanenska vyjíždějí k případům, kdy je zraněný speleolog. „K problémům dochází přímo v podzemí a při vyprošťování. Proto spolupracujeme i s hasiči, speleologickou záchrannou službou nebo s vodními záchranáři," upozornil lékař blanenské záchranné služby Petr Hlavinka.

Podle něho jsou v okolí jeskyní rizikovější letní měsíce, kdy se do oblasti sjíždějí desítky tisíc turistů. Mezi nimi také amatérští speleologové.

Od loňska záchranáři pracují na vytvoření mezinárodních smluv se slovenskými a rakouskými kolegy. „Do poloviny letošního roku bude uzavřená smlouva s Rakouskem o konkrétních podmínkách zásahů na území druhého státu," upozornila Zuchová.

EVA BÁRTOVÁ

Autor: Redakce

21.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Strážníci hlásí konec společných hlídek se státní policií

Veselí nad Moravou – Před pěti lety sloužilo ve Veselí nad Moravou patnáct strážníků. Tehdy město uzavřelo koordinační dohodu se státní policí, vznikly takzvané noční smíšené hlídky. Utvořil je policista městský a státní. A veselský sbor o dvě místa zeštíhlel.

Léto plné kolapsů. Pomůže stín a voda, radí odborníci

Hodonínsko – Úpal, úžeh, křeče, sluneční alergie nebo otoky. To vše může v létě znepříjemnit volné chvíle odpočinku. „Jednou jsem usnula kolem poledne na slunci. Večer jsem pak měla horečky a zvracela. Jen nevím, jestli to byl úpal nebo úžeh," podělila se o své zkušenosti s touto nejrozšířenější komplikací například Tereza Šedivá ze Starého Poddvorova na Hodonínsku.

OBRAZEM: Noe poprvé vyplul po Baťově kanále

Vnorovy – Před rokem se objevila myšlenka na opravu staré osobní lodi na Baťově kanále ve Vnorovech, která nemohla vyplout za špatného počasí. V pátek se dočkala křtu úplně nová loď, která nese jméno Noe. Její kmotři nejdříve otevřeli šampaňské na oslavu a vydali se na plavbu spolu s odborníky. Podruhé loď vyplula v pět hodin odpoledne, kdy se svezlo už více lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.