VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jednotná záchranářská služba má desetileté výročí. Slaví prací i výstavou

Jižní Morava - Jel na motorce na výlet a havaroval. Těžce zraněnému jedenačtyřicetiletému muži s těžkým poraněním hlavy museli přijet na pomoc jihomoravští záchranáři. V bezvědomí ho letecky převezli do jedné z brněnských nemocnic. Takový byl jeden z loňských výjezdů jihomoravských záchranářů. Ročně vyjedou k přibližně osmadevadesáti tisícům případů. Letos slaví záchranná služba desetileté výročí jednotného fungování. A od úterka se mohou lidé podívat ve foyer budovy sídla kraje na výstavu o činnosti jihomoravských záchranářů.

21.2.2016 AKTUALIZOVÁNO 21.2.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Attila Racek

Volání na tísňovou linku je mnohem víc než výjezdů. „Operátoři přijmou denně přes sedm set telefonátů. Lidé často volají i tehdy, když zásah není nutný. Volají také opilí a operátorům jen nadávají," řekla mluvčí záchranářů Barbora Zuchová.

Desítky týmů

Nejpočetnější kategorií zbytečných volání jsou smějící se děti. „Někdy telefonují několikrát za sebou, nejspíš když se o přestávkách ve škole nudí. Čísla, z nichž volají, pak zablokujeme," vysvětlila Zuchová. Policii hlásí případy, jen pokud je jasné, že jde o úmyslné zneužití linky.

Jihomoravští záchranáři za den vyjedou k více než dvěma stům padesáti případům. „Výjimkou nejsou ani dny, kdy je jich přes tři sta," upozornila Zuchová. Přes den se v kraji tyto výjezdy dělí mezi šestačtyřicet týmů. V noci jich zasahuje dvaačtyřicet.

K případům je posílají operátoři, kteří před příjezdem záchranářů lidem radí, co mají dělat. „Volající povzbuzujeme a dodáváme jim odvahu. Nejsme jen zdravotníci radící po telefonu, ale také psychická opora volajícího, na kterou se může stoprocentně spolehnout," poznamenala operátorka Dagmar Kellnerová, která na operačním středisku pracuje už šestnáct let.Pro zvětšení klikněte.

Podle ní je důležité pomáhající lidi vyvést z šoku. „Když jde o život dítěte nebo manželky, tak mohou být i v šoku i jinak silní chlapi. Někdy je musíme chlácholit a jindy naopak zvýšit hlas, abychom je z tohoto stavu dostali," řekla Kellnerová.

V budoucnu bude operační středisko přijímat také automatické hovory, takzvané e-call. „Tento systém má být od roku 2018 nainstalovaný ve všech nových autech," upozornila mluvčí Zuchová.

Přes polovinu výjezdů ročně zajišťují záchranáři z Brna a Brněnska. „Vyjíždějí z šesti základen, které jsou v brněnských Bohunicích, Černovicích, na Ponavě a pak také v Ivančicích, Tišnově a Pohořelicích," vyjmenovala Zuchová. Dodala, že záchranné týmy často doplňují také studenti brněnských zdravotnických škol.

Náročný kras

Jihomoravští záchranáři však nevyjíždějí jen k autonehodám. „Na Blanensku je velmi členitý terén, který ovlivňuje nároky na přednemocniční péči," vysvětlila Zuchová. Většinu regionu totiž tvoří Českomoravská a Drahanská vrchovina a v protikladu k nim Moravský kras plný jeskyní a údolí.

Právě tam záchranáři z Blanenska vyjíždějí k případům, kdy je zraněný speleolog. „K problémům dochází přímo v podzemí a při vyprošťování. Proto spolupracujeme i s hasiči, speleologickou záchrannou službou nebo s vodními záchranáři," upozornil lékař blanenské záchranné služby Petr Hlavinka.

Podle něho jsou v okolí jeskyní rizikovější letní měsíce, kdy se do oblasti sjíždějí desítky tisíc turistů. Mezi nimi také amatérští speleologové.

Od loňska záchranáři pracují na vytvoření mezinárodních smluv se slovenskými a rakouskými kolegy. „Do poloviny letošního roku bude uzavřená smlouva s Rakouskem o konkrétních podmínkách zásahů na území druhého státu," upozornila Zuchová.

EVA BÁRTOVÁ

Autor: Redakce

21.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Průkopnické Vranovice. Obyvatelé vybírají, koho obec odmění. Až padesáti tisíci

Ilustrační mapa povodňové situace. V Jihomoravském kraji jsou kromě chybného měření ve Vereské Bítýšce všude zelené puntíky znamenající klid.

Druhý stupeň povodňové aktivity v Bítýšce? Jen chyba měření, ujišťuje Povodí

Zmatení řezníci či pekaři. Nevědí, zda mají povinně dávat účtenky

Za týden touto dobou už to nebude možné – odejít z prodejny bez toho, aniž by prodavač vytiskl účtenku s unikátním kódem.

Prodej areálu bývalého překližkového giganta Plomy? Dražba se odkládá

Hodonín – Kdysi největší výrobce překližek a laťovek v České republice, hodonínská Ploma, skončil s výrobou před pěti lety. Ve čtvrtek se měl její areál o rozloze dvaatřiceti fotbalových hřišť dražit ve veřejné aukci. Nebude. „Navrhovatel nás informoval, že odstupuje od smlouvy o provedení dražby. My jsme povinní od ní upustit," informovala Klára Odehnalová z brněnské společnosti organizující veřejné dražby.

Zákaz vjezdu starým autům. Brno zvažuje nízkoemisní zónu uvnitř velkého okruhu

Brno /INFOGRAFIKA, ANKETA/ – Změnit trasu při cestování po Brně budou muset řidiči starých automobilů pokud magistrát zavede nízkoemisní zóny. Jejich studii v úterý brněnští radní schválili. Auta s vysokým množstvím škodlivin ve výfukových plynech podle plánu čeká zákaz vjezdu do významné části města.

Rozbrečela jsem se hned na nádraží, přiznala veslařka Flamíková po návratu domů

Hodonín – Velkolepý návrat do Hodonína prožila veslařka Pavlína Flamíková. Osmnáctiletá závodnice v rodném městě získala dvě medaile. Odchovankyně slováckého klubu si na mezinárodním mistrovství České republiky v jízdě na veslařském trenažéru podmanila kategorii do třiadvaceti let a mezi ženami skončila druhá, když na dvou kilometrové trati podlehla pouze jmenovkyni Žižkové z Olomouce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies