VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jižní Morava? Kraj pokladů, stále vydává nové. Některé ale prodávají detektoráři

Jižní Morava /ANKETA/ - Na jižní Moravě mají archeologové žně, v kraji se neustále objevují vzácné nálezy. Mírně se také zlepšila situace s amatérskými hledači.

13.6.2017
SDÍLEJ:

Unikátní keltský opasek našel náhodně muž v lese na Kunštátsku. Po zakonzervování září nyní opasek starý více než dvattisíce let v plné kráse. Foto: archiv Muzea regionu BoskovickaFoto: Archiv Muzea regionu Boskovicka

Stále je co zkoumat a objevovat, shodují se archeologové v odpovědi na otázku, zda už jižní Morava, kraj nesmírně bohatý na archeologické nálezy, vydala všechny poklady. I v posledních několika měsících titulky novin zaplnily články o unikátních nálezech.

Například o jedinečném keltském opasku z Blanenska, nebo železném kotli ze Znojemska. Úsilí archeologů ale umí zkomplikovat amatérští hledači pokladů, detektoráři, kteří hmotná svědectví o životě předků Jihomoravanů prodávají na černém trhu.

Pro zvětšení klikněte.

DVA PROUDY

V současnosti se archeologie v kraji dělí na dva hlavní proudy. „Jedním je archeologie záchranná, což znamená výzkumy v místech, kde se něco staví, třeba kanalizace nebo výrobní haly,“ vysvětlil brněnský archeolog David Merta ze společnosti Archaia. V poslední době byl pro jeho tým, zajímající se o historií Brna, nejzásadnějším objevem hřbitov a rotundu ve Vídeňské ulici.

- První loutka na světě? Mají ji v Brně
- Někteří hledači pokladů si je nechávají na poličkách, říká amatérský archeolog

- Povinnosti nálezce
Další tematické články a infografiku najdete ve středečním tištěném Deníku Rovnost.

Druhý proud, amatérskou archeologií, zajišťují takzvaní detektoráři. Ti komplikují život zejména archeologům pracujícím v okresech, chodí totiž po polích a hledají. Mnozí ale nálezy raději zpeněží na černém trhu. „Dozvíme se pak o nich zprostředkovaně. Třeba se k nám donese, že se nějaké věci z jižní Moravy objevily na černém trhu v německém Pasově. Za prodej si na něm přijdou na desítky až stovky tisíc,“ řekl archeolog Aleš Navrátil z Muzea města Brna. Podle něj se ale situace v posledních letech zlepšila, a na jižní Moravě jsou i amatéři, kteří s archeology spolupracují.

S amatérskými archeology se velmi často setkává Blanka Mikulíková z vyškovského oddělení archeologických výzkumů Ústavu archeologické památkové péče Brno. „Když jedu autem, na polích vidím mnoho lidí s detektory. Některé lokality už jsou doslova vysbírané,“ podotkla Mikulková.

Většinu velkých jihomoravských objevů z posledních let ovšem vědci našli při archeologických výzkumech. Třeba v Žarošicích na Hodonínsku díky výzkumu v místech stavby rodinných domů v trati Újezdky objevili unikátní sídlištní pozůstatky. „Odkrývané zahloubené objekty náležely několika pravěkým kulturám, zejména únětické, mohylové, velatické a horákovské. K nejzajímavějším patřily bezesporu doklady sídliště ze starší doby bronzové,“ uvedl archeolog Jaromír Šmerda. Podle něj žarošické objevy obohatily dosavadní poznání o pohřbívání příslušníků únětické kultury. Archeologové totiž objevili i lidské kostry.

PRASTARÉ HROBY

Na hroby narazili v říjnu minulého roku archeologové i v odhalených vykopávkách Drnholci na Břeclavsku. „Čekal jsem, že najdeme něco z doby bronzové, ale že narazíme na hroby z doby stěhování národů bylo opravdové překvapení,“ netajil nadšení archeolog Regionálního muzea v Mikulově František Trampota. Hroby obsahovaly kostru sedmiletého dítěte, muže s mulou a milodary, kostěný hřeben, bronzový nůž či zbytky náhrdelníku z drobných skleněných korálků.

Kromě známých velkých nalezišť, jako jsou Mikulčice, Dolní Věstonice či Dolní Dunajovice, dokáží archeology překvapit i poklady z naprosto nečekaných míst. „Třeba ve Znojmě kolegové archeologové pod vedením Davida Humpoly zažili obrovské překvapení, když v místech, kde mají vzniknout garáže, našli jihomoravský unikát. Více než tisíc let starý, veliký železný kotel,“ upozornil archeolog Moravského zemského muzea Luděk Galuška.

Někteří hledači pokladů si je nechávají na poličkách

Když se řekne amatérský hledač pokladů, některým archeologům se zježí všechny chlupy na těle. Mnozí detektoráři totiž rabují důležitá naleziště. Proti takovým bojuje i Tomáš Merta, předseda spolku amatérských archeologů Archeo Moravia. Byť je sám amatérský hledač. „Pokud amatérský archeolog jako my spolupracuje s archeo-logy, dokáže být pro ně obrovským přínosem. Na jedno-ho poctivce ale připadá patnáct takových, kteří si nález nechají nebo jej prodávají," vysvětluje současnou situaci Merta.

Podle něj se amatérští hledači dělí na čtyři skupiny. „První skupina spolupracuje s archeology. Druhou tvoří ti, kteří něco odborníkům přinesou a občas si něco nechají," vypočítává Merta.

Další dvě skupiny podle něj páchají největší škody na nalezištích. „Třetí skupina jsou tací, kteří si nálezy nechávají doma na poličkách. Zkrátka si je přivlastní. Nejhorší skupinou jsou rabovači, kterým jde o zisk a nálezy prodávají. Takoví lidé se neštítí ani vlézt v noci na naleziště, kde už odborníci dělají oficiální výzkum, a vyrabovat je," zlobí se Merta.

Na jižní Moravu podle jeho informací jezdí rabovat nejen Češi, ale i občané okolních států. Hlavně Poláci, Rakušané nebo Slováci.

Láká je mimo jiné to, že Jihomoravský kraj je na různé nálezy nesmírně bohatý. „Díky dobrým klimatickým podmínkám byl hustě osídlený, jsou tady stovky lokalit, které detektoráře lákají. Nejznámějšími a nejsmutnějšími příklady jsou oblasti Břeclavska a Mikulovska, kde když člověk přijde na archeologickou lokalitu, všude jsou jen stopy detektorářů," říká Merta.

Další konkrétní příklady nalezišť ale zmiňovat nechce právě z obavy, že se na ně vrhnou další samozvaní lovci pokladů.

V katastru každé jihomoravské obce ovšem podle něj leží alespoň dvě archeologicky cenné oblasti. „Problém je, že obce mají dost jiných starostí, než aby chránily naleziště. My se jako spolek snažíme alespoň o nějakou osvětu v těchto otázkách. Bohužel, většina lidí bere problém nepoctivých amatérských hledačů na lehkou váhu," je líto Mertovi.

Přímo on pracuje ve stavebnictví a objevování historických nálezů se věnuje ve svém volném čase. Kromě toho se snaží ukázat, že i mezi hledači jsou poctiví lidé. Proto od počátku svého koníčku spolupracuje s archeology. „Náš přínos je pro ně v tom, že jim nosíme věci z míst, která hledači hodně rabují. Česká archeologie totiž nyní nemá možnosti na to, dělat v takových místech preventivní výzkumy na záchranu pokladů před tím, než se na ně vrhnou rabovači," tvrdí.

Autor: Eliška Gáfriková

Oznámili byste nález pokladu?

ANO

68 %

NE

32 %

Hlasovalo: 149

13.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dopravní nehoda cisterny. Ilustrační snímek.

Tři auta se srazila u Sobůlek. Silnice i/54 je neprůjezdná

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

K Čejči letěl vrtulník. Silnice je po havárii průjezdná kyvadlově

Sasínek skončil v Lille pátý. Českým atletům pomohl k záchraně

Hodonín – Se smíšenými pocity se z francouzského Lille vrátil domů hodonínský atlet Filip Sasínek. Jednadvacetiletý běžec výbornými sedmi body přispěl k záchraně českého týmu v soutěži družstev, přesto nebyl s pátým místem v závodě na patnáct set metrů úplně spokojený.

Jedinou medaili na mistrovství republiky získala chodkyně Bočková

Hodonín – Po mnoha úspěšných letech přišlo skromnější období. Hodonínští atleti přivezli z mistrovství České republiky juniorů a dorostenců na dráze, které o víkendu hostil Jablonec nad Nisou, jedinou medaili. Stříbro hned v úvodní disciplíně získala Sabina Bočková. Mladá chodkyně zvládla pět kilometrů za 30:04,32 minuty a skončila druhá. Lepší byla pouze Tereza Kotásková z Frýdku-Místku.

Naučné stezky chátrají vinou času a vandalů. Přesto jich přibývá

Jižní Morava – Když se před nedávnem Radek Šimorda z Břeclavi vydal spolu se známými naučnou vinařskou stezkou ve Valticích na Břeclavsku, na některých panelech náročně luštil informace. „Písmo bylo někde velmi vybledlé," zmínil Šimorda. Na značně zanedbaný stav stezky, která se vine mezi vinohrady od zámeckého parku, přes Reistnu až ke Střední vinařské škole, upozornilo i několik Valtičanů. Město se proto rozhodlo, že panely navrátí do původního stavu.

Výročí povodní. Podělte se s námi o vzpomínky!

Jižní Morava – V roce 1997 i pět let nato zasáhly jižní Moravu ničivé povodně. Stoletá voda na mnoha místech v kraji napáchala stamilionové škody a zabíjela. Podělte se s námi o své vzpomínky. Redakce jihomoravských Deníků Rovnost hledá fotografie a svědectví z letních povodní v letech 1997 a 2002.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies