Podpis mohou k archu připojit také pacienti Danuše Hlásenské z Hodonína. „Dokumenty připravené mám, ale rozhodně nikoho nenutím, aby je podepsal. Myslím si, že to je otázka spíše pro odborníky. Přitom chápu, že se k věci chtějí vyjádřit i obyčejní lidé," uvedla pro Hodonínský deník Rovnost Hlásenská s tím, že petice u ní nyní čítá více než dvacet jmen.

Na problematickou úpravu upozorňuje také lékařka z Veselska. Předpokládá, že by její obor mohl následně i zaniknout. „Podpisů už máme řadu. Lidem se to nelíbí," uvedla lékařka, která si nepřála zveřejnit své jméno. Podle ní by mohlo mít rozhodnutí ministerstva zdravotnictví vliv na poskytování péče pro děti a dorost. „Když obor zruší, tak už nebudou obvodní lékaři pro děti. Ta výsada, kterou nám záviděl celý svět, by zanikla," upozornila. Myslí si, že ministerstvo se chce přiblížit trendům v Evropské unii, kde dětské praktické lékaře vůbec nemají. „Tohle možné rozhodnutí se naprosto vymyká mému chápání. V konečném stadiu by situace mohla dopadnout tak, že by byl pouze jeden lékař pro děti i dospělé," dodává veselská lékařka.

Podle mluvčí Ministerstva zdravotnictví Štěpánky Čechové návrh zákona o postgraduálním vzdělávání lékařů prošel vnitřním připomínkovým řízením a čeká ho ještě vnější. „Řada námitek už byla zapracovaná a předpokládáme, že ohledně finálního znění návrhu zákona ještě bude vedená rozsáhlá diskuse," sdělila mluvčí s tím, že bližší informace zatím resort podávat nebude. Na základě změny by se lékař, který absolvoval tři roky studia, což nyní pro danou atestaci stačí, měl školit ještě další dva roky, aby ji mohl získat. Úprava mimo jiné souvisí s chystaným sloučením oborů dětské lékařství, kde je k dosažení odbornosti potřeba delší doba, a praktické dětské lékařství pro děti a dorost v jeden. Změny, jak lékaři poukazují, ovšem mohou při současném nedostatku dětských praktiků a pediatrů obecně prohloubit problém s primární péčí o malé pacienty. Hlásenská považuje krok ministerstva přinejmenším za špatný. „Dětský lékař se v základu zabývá očkováním, prevencí a diagnostikou. Zároveň je ale rodinným rádcem. Zná rodinnou anamnézu. Je to specializace, která se zabývá jinou tematikou než pediatr. Ten spíše řeší už konkrétní problémy, které mu praktický lékař předá," vysvětlila Hlásenská.

Ani mezi rodiči se připravovaná změna nesetkala se zrovna s vlídným přijetím. Jana Bartáková dokonce hovoří o cestě do pekel. „Neumím si představit, že mi dítě bude docházet do stejné čekárny s dospělými. A to se vůbec nebavím o přístupu doktorů k dětem obecně," řekla Bartáková. Její názor sdílí i Vilma Ilčíková z Hodonína. „Všichni v jedné čekárně? Děti i důchodci? Doktor bude zvládat mluvit k dítěti, tak jak má, aby se ho nebálo, a hned potom debatovat s dospělým pacientem? A odlišné léky budou řešit jak?" zeptala se rozhořčeně Ilčíková.

Jen v oblasti Kyjovska působí kolem patnácti dětských lékařů, kteří zajišťují péči od narození až do devatenácti let věku. Primář dětského oddělení v Nemocnici Kyjov Milan Tauš si v souvislosti s návrhem zákona vůbec nedokáže představit, jak by fungovali. „S dětskými praktiky spolupracujeme, společně i řadu záležitostí konzultujeme. Že bychom měli zastat jejich práci? To nevím, jakým způsobem," uvedl Tauš.