VYBERTE SI REGION

Kyjovská výročí: slaví sokolovna, nemocnice i město

Kyjov /HISTORICKÉ SNÍMKY/ – Osm set devadesát let od první písemné zmínky. Kyjov letos slaví kulaté jubileum. Jak ale upozorňuje místní historik, spisovatel a bývalý lékař Jiří Dunděra, nejde o jediné výročí. „Je to sto dvacet let, co se Kyjov stal českým městem. V roce 1896 vyhrála česká radnice nad bývalou německou. Hned poté, díky starostovi a osvíceným radním, vznikly za čtyři roky čtyři školy, mezi nimi i gymnázium. Já si těchto prvních osvícených starostů a radních vážím, protože udělali z Kyjova skutečné město," řekl Dunděra.

29.1.2016 AKTUALIZOVÁNO 29.1.2016
SDÍLEJ:

Takto Kyjovští vítali před radnicí rok 2016. Připomenou si v něm hned několik výročí spojených s městem.Autor: DENÍK/Roman Dolejský

Devadesáté výročí má i sokolovna, která byla postavená v roce 1926. „Postavení sokolovny bylo velmi důležité pro kulturu města. V budově bylo také kino a divadlo a za ní se rozprostíralo velké hřiště," popsal historik.

Prvního dubna 1946, před sedmdesáti lety, se otevřela kyjovská nemocnice. Ta byla postavená už na začátku války. Konec byl pro ni však zničující. „Nemocnice dostala třiatřicet přímých zásahů dělostřeleckými granáty. Rok a půl trvala oprava. Toto, a další letošní kyjovská výročí, jsou pro mne důležitá. Žiji zde již třiaosmdesát let a snažím se, aby město bylo místem pro dobrý a kulturní život," doplnil Dunděra.

doložené počátkyprvní zmínka o Kyjovu pochází z roku 1126. Je na darovací listině, kterou Kyjov přechází z rukou olomouckého knížete Václava do majetku kláštera Hradisko ležícího též u Olomouce. Václav měl v úmyslu darem spasit duši strýce, mniši získali místo na pěstování vinné révy.

Do příprav oslav se zapojilo velké množství lidí. „Přizvali jsme ke spolupráci nejen spolky a neziskovky, ale i kapely a lidi, kteří jsou v Kyjově veřejně činní. Zapojí se i školy. Spolu s Kyjovským Slováckem v pohybu jsme uspořádali setkání, z něhož vzešlo mnoho nápadů, které by byly použitelné pro program oslav," sdělila Andrea Něničková z programového oddělení kyjovského Domu kultury. Oslavy vyvrcholí třináctého a čtrnáctého srpna, první průvodní akce budou možná už v březnu.

Na oslavy se těší i třiasedmdesá­tiletá Alena Viziblová, která již více než padesát let v Kyjově bydlí. Pochází ze Sobůlek. „Mám radost, že si někdo vzpomněl na období vzniku Kyjova. Za tu dobu, co zde bydlím, se toho ve městě hodně udělalo. Vzniklo mnoho nových budov, máme kyjovskou televizi. Jsem na Kyjov pyšná," řekla Viziblová.

Kyjovské muzeum také chystá obrazovou knihu se snímky z posledních více než sto třiceti let. „Měla by vyjít k oslavám v srpnu. Chtěli bychom tam zahrnout co nejvíce fotografií starého Kyjova. Míst, které už dnes třeba ani neexistují. Budou tam popsané dějiny jednotlivých budov a částí města," přiblížila vedoucí Vlastivědného muzea Blanka Pokorná s tím, že do publikace chtějí dostat i významné kyjovské listiny, které jsou v současnosti uložené v hodonínském archivu. Sídlo muzea, kyjovský zámeček, patří k nejstarším památkám ve městě, v roce 1540 jej nechal postavit moravský zemský hejtman Jan Kuna z Kunštátu.

Kyjovu k jubileu gratuluje i jeho starosta František Lukl. „Osm set devadesát let je krásné výročí, i když ne úplně kulaté. O to víc mě těší, ze tradice královského města Kyjova za tu dobu neskončily zakonzervované v muzeu. Naopak, díky Kyjovjákům žijí dál," dodal Lukl.

Autor: Roman Dolejský

29.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Miminka Hodonínska - naši noví občánci 29. týdne 2016

Kyjov - V kyjovské porodnici se v 29. týdnu roku 2016 narodila tato miminka. Redakce Hodonínského deníku Rovnost gratuluje jejich rodičům a přeje jim i jejich dětem mnoho štěstí.

Strážníci hlásí konec společných hlídek se státní policií

Veselí nad Moravou – Před pěti lety sloužilo ve Veselí nad Moravou patnáct strážníků. Tehdy město uzavřelo koordinační dohodu se státní policí, vznikly takzvané noční smíšené hlídky. Utvořil je policista městský a státní. A veselský sbor o dvě místa zeštíhlel.

Léto plné kolapsů. Pomůže stín a voda, radí odborníci

Hodonínsko – Úpal, úžeh, křeče, sluneční alergie nebo otoky. To vše může v létě znepříjemnit volné chvíle odpočinku. „Jednou jsem usnula kolem poledne na slunci. Večer jsem pak měla horečky a zvracela. Jen nevím, jestli to byl úpal nebo úžeh," podělila se o své zkušenosti s touto nejrozšířenější komplikací například Tereza Šedivá ze Starého Poddvorova na Hodonínsku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.