„Dnes je den po rovnodennosti, zároveň i po úplňku. Tento termín jsme zvolili k tomu, abychom osadili dva menhirové kameny. Ten velký ve spirále symbolizuje lidskou pokoru, a kdybych mohl, tak bych tam dal ještě větší kámen, protože pokory není dost," přiblížil zakladatel střediska Emil Kazík význam sedmimetrového kamene, který váží čtyři a půl tuny.

Druhý neboli vstupní kámen poukazuje na rovnost. „Je součástí labyrintu, pravotočivé spirály. Při chůzi v ní dochází k soustředění vlastní mysli. Lidé v ní mohou meditovat, rády tady dovádějí děti," popsal Kazík.

Osazování menhirů se účastnil také český myslitel a umělec Robert Neva. „Menhirová pracivilizace je zřejmě jedním ze základů evropské civilizace, a to na území od Sýrie až po Británii a od severního Maroka až po Skandinávii. Megalitické památky se tady vyskytují zhruba z doby sedm tisíc let před Kristem až do sedmnácti set před Kristem," poukázal na rozšíření a staří menhirů Neva.

Dubňanské menhiry jsou podle něj na specifickém místě. A to na území zaniklé Velkém Moravy, zřejmě i Sámovy říše, tedy nositelů nejstarších historických tradic. A ty prehistorické pak sahají až do pravěku. „Všechno, co se tady koná, je ale živé. Je znakem důležitého vědomí jednoty prakořenů. Užijí si to tady jak lidé se senzitivními schopnostmi, léčitelé a věřící lidé, tak i děti," dodal odborník na menhiry.