Tato slova vynesl odborník v roce 1962. Nestalo se nic. Stromy byly v čím dál horším stavu a v posledních měsících už začaly některé větve samovolně odpadávat.

Tento týden se konečně dostaly ke slovu motorové pily. Zámecké zahrada prochází změnou, jakou nepamatuje téměř dvě stě let. K zemi jde více než sto stromů. „V podstatě už nebylo vyhnutí. Po novém expertním posouzení z loňského podzimu už existovaly jen dvě možnosti: aleje pokácet, nebo zahradu zavřít,“ konstatoval kastelán Evžen Boček. Za pravdu mu dala událost z minulého týdne, kdy se z jednoho ze stromů ulomila větev o průměru půl metru.

Zahradní akce, jaká na zámcích v České republice nemá obdobu, se stala obrovskou příležitostí pro dendrology. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita vyslala odborníky, kteří pomocí nejmodernějších přístrojů testují všechny kácené stromy, jejichž stáří se pohybuje od čtyřiceti do sto padesáti let.

„Na univerzitě zakládáme laboratoř s přístroji, které dokáží otestovat mechanickou stabilitu dřeva. Přístroje odeberou data a vyhodnotí, zda je potřeba strom kácet nebo ne, nebo doporučit potřebná opatření. Dokáží například detekovat dutinu uvnitř kmenu,“ uvedl autor milotického projektu kácení a vyučující na univerzitě Přemysl Krejčeřík.

Teoreticky by takové přístroje byly schopné odhalit stav stromu, který nedávno ve Zlíně zabil dva školáky, dříve než skutečně spadne.

Pokácené stromy nahradí do začátku sezony nové. „Vysazování je plánováno na duben. Přestože pokácených stromů bude sto čtyři, vysazeno bude bez jednoho sto padesát. K zemi nepůjdou jenom ty v alejích, ale také jírovce v rondelech za alejemi,“ informoval zástupce firmy, která kácení provádí, Pavel Navrátil.

Mladé vysazené stromky ovšem nebudou jen „hůlky“. Půjde o speciálně přichystané jírovce z Holandska, které už budou mít obvod kmene v jednom metru výšky až třicet centimetrů a vysoké budou více než pět metrů.

Mendelova univerzita už s kastelánem a zahradníkem zámku chystají další projekt. Chtějí kompletně zahradu obnovit do dřívější podoby včetně části, která dříve sloužila potřebám kuchyně. V ní by se jako dříve pěstovala zelenina. Návštěvníci by se po této části mohli nejen procházet. Mezi zeleninou by byl i prostor pro odpočinek nebo pořádání menších akcí.

Dendrolog Krejčeřík dokonce navrhuje plán na obnovu specifických částí zámeckých zahrad v celém kraji tak, aby vytvářely síť. Návštěvník ze zahraničí by tak mohl na jižní Moravě procestovat na malém prostoru několik zámeckých areálů a v každém z nich by našel určitou netypickou část zahrady, jakou jinde na Moravě neuvidí.