Podle něj je hlavním důvodem těchto problémů varoáza, ke které se přidává nosema cerane a viry. „Při nedodržování léčebných postupů, rezistenci některých léků, nedostatku pylové pasty v přírodě hlavně v jarních a podzimních měsících to vede ke kolapsům včelstev,“ uvedl Marada s tím, že včelám neprospívá ani chemizace zemědělství, pěstování monokultur obilí a kukuřice, absence jetelovin a jiných včelařsky významných plodin.

Varoáza je infekční onemocnění včel, které způsobuje roztoč Varroa destructor. Ten pochází z Indie, kde jsou tamní včely vůči němu odolné, na rozdíl od včel evropských. Napadá hlavně plod ale i dospělé jedince.

„Varoáza se drží dál. Po třiceti letech se prakticky nic nezměnilo. Provedli jsme léčbu na podzim i na jaře. Včely jsme nechali vyšetřit a čekáme na výsledky. Letos ale byly větší ztráty než obvykle,“ uznal mikulčický včelař a předseda hodonínské organizace ČSV Vladimír Uhrovič. „Varoáza je po třiceti letech stále odolnější a vitálnější. Stále více se přizpůsobuje naší evropské včele,“ doplnil jej Marada.

Další nemocí, s níž se včely na Slovácku právě potýkají, je nosemóza. Původcem tohoto střevního onemocnění je parazitická houba nosema. „Začíná z jara a včely decimuje. Problémem je chlad, kvůli kterému nemohou vyletět ven. Jaro se nám nějak nemůže probudit,“ posteskl si kyjovský včelař a předseda hodonínského okresního výboru ČSV Miroslav Smolík.

Nejen klasická jarní nosema trápí a trápila včely na Slovácku v zimním období. Trpěly i nosemou ceranou. „Víme, že se už vyskytuje zhruba u padesáti procent včelstev. Ještě ale nevíme, jak moc škodí, neboť se zkoumá. Je tady teprve tři roky,“ upozornil Marada s tím, že cerana nenapadá jen žaludky včel, ale všechny jejich žlázy s výjimkou svalstva.

Podle hovoranského včelaře je pro včelstva hodně špatná především kombinace varoázy a nosemy ceranou. „Ona nám pak likviduje zimní včely, které mají vydržet až do jara. V průměru tak hynou dřív. Včely, co se vylíhnou v srpnu, pak v zimě nemají žádnou náhradu,“ vysvětlil Marada. Ten upozornil na to, že největší úhyny měl hlášené ze Šardic a z Vracova.

Včelám nevyhovuje ani současné počasí. Z chladna a mrazu mají včely nakažené nosemou problémy. Jak předseda okresního výboru upozornil, výrazný úbytek včelstev může mít vliv i na cenu. „Venku už nějaký nektar zmrzl. Akát nám ale ještě ne. Teď ale ještě nemůžu říct, jestli bude med dražší,“ dodal kyjovský včelař.