Dominantu strážnického parku předskočilo v celorepublikovém součtu jen stromořadí sto sedmasedmdesáti japonských třešní v Karviné. To získalo o necelých pět set hlasů více.

Platanová alej je součástí zámeckého parku z první poloviny devatenáctého století, který nechal vysadit tehdejší zámecký pán, hrabě František Antonín z Magni.

Platanové stromořadí tvoří v současné době padesát stromů s obvodem kmenů od sto pětašedesáti do dvou set pětadvaceti centimetrů. V současné době se o ně stará Národní ústav lidové kultury (NÚLK), pod který alej spolu s celým parkem spadá. „Běžné práce při údržbě mají v režii naši zahradníci za odborného dohledu památkové péče. Větší zásah, při kterém byly například ošetřené dutiny ve stromech, provedla před několika lety specializovaná firma z Brna," informovala vedoucí správy areálů NÚLK Marie Hudečková. Upozornila, že náklady na péči o strážnickou platanovou alej hradí instituce ze svého rozpočtu.

Strážnické platanové stromořadí v hlasování předběhlo celkem šedesát alejí, mezi nimiž nejhezčí alej roku 2014 lidé vybírali. V těsném závěsu za stříbrnou „platanovkou" skončila alej v Belgické ulici na pražských Vinohradech.