Zastupitelé Dambořic ztratili trpělivost s lidmi, kteří si z obecních pozemků dělají skladiště. Vesnice sice disponuje díky naftě penězi, které na rozdíl od jiných vesnic leccos zaplatí, v otázce pořádku v ulicích ale nebude peníze rozdávat, nýbrž inkasovat.

„Už vloni jsme dali na vědomí výzvu, aby lidé odstranili skládky či odstavené vraky z veřejných prostranství. Neposlechli. Letos už budeme rozdávat složenky. Máme nějakou vyhlášku o využívání veřejného prostranství, tak ji uplatníme,“ varuje starosta Dambořic Josef Kratochvíl.

Letošní výzva měla platnost do posledního června. V příštích dnech se vedení města vydá do ulic a zkontroluje, kdo neuposlechl. Zatím se ještě zastupitelé ani radní nedohodli, jakými částkami budou nepořádníky pokutovat. Už nyní ale mají přehled o tom, kolika případů by se to mohlo týkat. Podle starostova odhadu půjde o desítky.

„Samozřejmě, že v okolí obce jsou skládky staršího data. Tam nemáme koho stíhat. Zaměřujeme se na pořádek ve vesnici,“ upřesňuje starosta.

Přestože se zastupitelé Dambořic pokouší být průkopníky v tom, že se rozhodli podobné prohřešky bez milosti pokutovat, o úspěchu přesvědčení nejsou.

„Všechno je v lidech. V dnešní době už si zvykli, že za ně všechno udělá obec. Dříve si na vesnici každý před svým domem zametal. Projeďte se v sobotu Dambořicemi a uvidíte, u kolika domů je zameteno. Jednou za čas vyjede obecní stroj, který zamete silnice, a lidé na to spoléhají. Více se proto nestarají,“ říká jeden ze zastupitelů Jiří Kratochvíl.

Ten má obavu, že pokutovaní složenku od obce zaplatí, načas vrak nebo stavební suť přesunou za vrata, a po čase ji tam zase vrátí. „Jsou už otrlí. Až čas ukáže, zda pokuty k něčemu pomohou,“ poznamenal.

Zkušenosti z Dambořic se možná stanou vodítkem k dalšímu postupu i pro okolí. Podle Jiřího Kratochvíla je ale také možné, že tento krok udělá takzvaně zlou krev a vyostří vztahy mezi obecním úřadem a lidmi.

V otázce pořádku také nejde podle zastupitele jen o skládky nepovolené, ale také o místa, za která pro uskladnění stavebního či jiného materiálu obyvatelé platí symbolický pronájem.

„Když někdo zaplatí a pak si nechá na místo navést hromadu dřeva, která tam rok leží a dělá ostudu, také to není pro vzhled vesnice dobré. Když ale během měsíce dřevo zpracuje a pěkně ho tam poskládá, ať ho tam klidně má dál,“ uvádí příklad Kratochvíl.

Ze zkušeností je známé, že mnoho obyvatel s odpadem nakládá tak, aby jich úklid stál pokud možno nejméně starostí. A to i za cenu, že přidělají problémy jiným. Že si lidé radí s nepořádkem, jak umí, ví své i starostka sousedních Násedlovic.

„Z vlastní iniciativy jsme pro místní v průmyslové zóně postavili tři velké kontejnery, kam mohli vyvážet stavební suť nebo kovový odpad. Po čase jsme zjistili, že nám kontejnery plní i lidé z okolí. Byly totiž volně přístupné. Zbavovali se tak odpadu jednoduše na náš účet,“ postěžovala si tamní starostka Vlasta Mokrá.

Je to jen pár týdnů, co se Násedlovicím tento problém podařilo vyřešit. Obec bezplatně získala do pronájmu areál bývalého Šohaje a kontejnery tam převezla. Jsou teď pod zámkem a lidé se k nim dostanou jen pod dohledem každou sobotu ve vyhrazenou dobu.