Pánov se dočkal. Je památkou

„Snahy o zřízení Přírodní památky jsou staré už pět let. V samotném Hodoníně se návrh projednával minimálně dvakrát,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Anna Hubáčková s tím, že mnoho měst a obcí se vyhlašování brání kvůli údajnému omezování nějakých záměrů.

U schválené Přírodní památky Pánov jde podle náměstka jihomoravského hejtmana Ivo Poláka o vyhlášení části území nacházejícího se v území evropsky významné lokality Hodonínská doubrava. „Předmětem ochrany jsou tam rozsáhlé plochy pískomilné vegetace – panonské stepní trávníky, trávníky kontinentálních dun s paličkovcem a psinečkem nebo kostřavové trávníky písčin a podobně. Celková plocha tohoto území je o přibližně osm hektarů,“ zdůraznil Polák.

Podle krajské rady je dlouhodobým cílem na území Pánova zabezpečení ochrany a vytváření optimálních podmínek k rozvoji ploch biologicky cenné vegetace s řadou společenstev zvláště chráněných druhů rostlin. Z kriticky ohrožených druhů rostlin roste na Pánově ostřice úzkolistá, kolenec pětimužný a kavyl písečný. Ze silně ohrožených pak křivatec český pravý, smil písečný a pryskyřník ilyrský. „Dalším cílem je zachování a zvýšení početnosti populací významných a chráněných druhů bezobratlých druhů organizmů typických pro písčiny, a rovněž zajištění podmínek pro hnízdění ptáků,“ upozornil krajský mluvčí Jiří Klement. Ze zvláště chráněných živočichů na Pánově žijí ptáci krutihlav obecný, ostříž lesní či žluva hajní, plazi ještěrka obecná nebo užovky obojková a hladká. Chráněné obojživelníky zastupuje na Pánově ropucha zelená či skokan štíhlý.

Podle Miroslava Patrika z ekologického sdružení Děti Země je každé vyhlášení přírodní památky přínosné. „Na jedné straně se rozšiřují obce a města, na straně druhé je potřebné chránit cenné části přírody,“ uvedl Patrik.

Existence přírodní památky ale podle Hubáčkové neznamená totální zákaz nějaké činnosti na dané lokalitě. „Jednotlivé aktivity se musí jen projednat a pak se například provádějí v jiných časech, než by si investor představoval, například proto, že tam hnízdí pták, který je předmětem ochrany,“ vysvětlila vedoucí krajského odboru životního prostředí.

Pouze se souhlasem orgánů ochrany přírody bude možné chráněné území zalesňovat, používat biocidy a hnojiva, pořádat hromadné kulturní a sportovní akce, umisťovat stavby i dočasného charakteru, oplocovat a tábořit. „Přírodní památka je nejnižší kategorií ochrany. Její vyhlášení je také nejjednodušší. Stejně jako přírodní rezervaci ji vyhlašuje kraj,“ uvedl Mojmír Vlašín z ekologického institutu Veronica.

Podle něj ale v Jihomoravském kraji čeká na podobný typ ochrany ještě dalších čtyřicet lokalit.