Před pár dny dva soví krasavci vylétli z hnízda. „Původně jsme si před třemi lety přivezli z pražské zoo dvě samice s perspektivou dopárování jedné z nich. To se podařilo hned o rok později, když jsme získali samce od německého soukromníka,“ řekl zoolog Jiří Ingr.
Pár si evidentně takzvaně sedl, neboť už krátce po jeho příchodu samice snesla jedno vejce. „Z této snůšky ale nic nebylo. Samec byl příliš mladý, nebyl pořádně vybarvený, měl teprve rok. Až letos na jaře snesla se v hnízdní budce objevila vejce tři a ze dvou z nich vzešla tato krásná mláďata,“ rozplývá se chovatelka Vilma Görlichová, kterou těší, že se hned napoprvé podařilo sestavit pár, který bezproblémově odchovává.
„Oba rodiče se o mladé vzorně starají. Potravou jsou jim teď hlavně myši a potkani, jinak jim ale podáváme i jednodenní kuřátka,“ doplňuje informace Görlichová.
Puštíci brýlatí, jejichž domovinou je Jižní Amerika, jsou zajímaví nejen svou velikostí a typickými „brýlemi“ kolem očí, ale také zajímavým zbarvením. Mláďata jsou přitom vůči dospělým, co se vybarvení týká, kontrastní. Není proto divu, že u jejich voliéry občas bývá těsno.
A nejen proto, že k vidění jsou tyhle krásné sovy v rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad pouze v pražské a hodonínské. „Nejsou plaché ani bojácné, na rozdíl od jiných sov mají aktivní život i ve dne. Proto u nich návštěvníci mohou v klidu postát a hezky zblízka si je prohlédnout,“ říká zoolog Ingr, podle něhož za čas obě mláďata i s dosud nespárovanou jednou samicí poputují do Jihoafrické republiky, odkud Zoo Hodonín výměnou získá jiný ptačí druh.
Ve své domovině puštíci brýlatí příliš vzácní nejsou, zatím jsou tito rychlí a obratní letci zařazeni mezi málo dotčené druhy. Jejich populace je ale silně ohrožena úbytkem přirozeného biotopu. „Jsou ale hlavně krásní a pro nás mají tu cenu, že je lidé kromě naší a pražské zoo nikde jinde nevidí,“ uzavírá zoolog.
BOHUNA MIKULICOVÁ